Přední světové ekonomiky v neděli neudělaly žádný zásadní pokrok v tom, jak snížit emise skleníkových plynů, což ukazuje, jak těžké bude dosáhnout průlomu na klimatických rozhovorech OSN v Glasgow během příštích dvou týdnů.
Během dvoudenního summitu v Římě se lídři skupiny G-20, čili hlavních ekonomik světa, která zahrnuje USA, Indii a Čínu, snažili najít shodu na tom, jak nejlépe dodržovat klimatickou dohodu z roku 2015 z Paříže. Cílem dohody je dosáhnout čistých nulových emisí do poloviny století, což znamená, že z atmosféry bude odstraněno dostatečné množství skleníkových plynů, které by odpovídalo jakýmkoli novým emisím.
Lídři se dohodli na zastavení financování nových uhelných elektráren v zámoří, ale jinak uvedli několik konkrétních informací o tom, jak omezit nárůst globálních teplot, nebo časový plán, jak tak učinit. Ekonomiky G-20 představují přibližně 75 % celosvětových emisí. Jejich summit v Římě přichází před jednáním OSN o klimatu známým jako COP26 v Glasgow, které začalo v neděli večer a potrvá dva týdny.
Možná byste si chtěli přečíst
„Opouštím Řím s nenaplněnými nadějemi, ale alespoň nejsou pohřbeny.“
António Guterres , generální tajemník OSN
„Opouštím Řím s nenaplněnými nadějemi, ale alespoň nejsou pohřbeny,“ řekl v neděli generální tajemník OSN António Guterres. Prezident Biden na své závěrečné tiskové konferenci vychvaloval snahy G-20 o řešení změny klimatu, ale označil Rusko, Čínu a Saúdskou Arábii za to, že stojí v cestě důraznějšímu prohlášení k této otázce.
„Myslím, že uvidíte, že jsme udělali významný pokrok a je třeba udělat více, ale bude to vyžadovat, abychom se i nadále soustředili na to, co nedělá Čína, co nedělá Rusko a co nedělá Saúdská Arábie,“ řekl Biden.
Patová situace nechává největší světové ekonomiky před nelehkým úkolem vstoupit do vyjednávání. Musí se dohodnout na tom, jak rozvinuté a rozvojové země rozdělí břemeno omezování emisí v nadcházejících desetiletích, aby dosáhly klimatických cílů Pařížské dohody.
USA a Evropa tlačí na Čínu, Indii a další velké rozvojové ekonomiky, aby se zavázaly k dřívějšímu snížení emisí. Rozvojové země namítají, že bohaté země by měly dělat více, a požadují velké zvýšení finanční podpory od rozvinutého světa.
Skupina G-20 zahrnuje některé z největších světových znečišťovatelů a výrobců fosilních paliv a země s rozdílnou úrovní hospodářského rozvoje, což ztěžuje dosažení konsenzu. Závěrečné komuniké římského summitu neobsahovalo žádné nové závazky k postupnému ukončení domácího využívání uhlí nebo dotací na fosilní paliva. Vláda Spojeného království, která pořádá COP26, uvedla, že chce využít summit OSN k „zaslání uhlí do propadliště dějin“.
Zdroj: Wall Street Journal
