Divoká prasata na území České republiky, ale i v celé Evropě pořádají doslova hony na sazenice nově vysazených stromků v prostorech odtěžených lesů zdecimovaných po kalamitě kůrovce. Podle odborníků rosou jejich počty a jejich řízený odlov selhává. Divočáci si přímo hodují na nových výhoncích a sazenicích mladých stromků, které lesníci tak pracně vysazují na holinách.
„Poškození výsadby je rozšířeným jevem, v silně postižených lokalitách může zasáhnout až 80 procent vysazených stromů.“
Jiří Kamler, lesnická a dřevařská fakulta
Oborníci se shodují, že divočáky až tak nežene k tomuto jednání hlad, nýbrž zvědavost a jistá inteligence, kdy svou tlamou zkouší, co je v jejich teritoriu nového. Takové jednání potvrzují fakta, že sazenice jsou vytahovány i s kořínky a nejsou pouze okusovány. Divoká prasata cítí čerstvou půdu, rádi v ní ryjí svými kly a rypákem, snaží se vyhrabávat žížaly, brouky a na nich si pochutnávají.
„Podle získaných údajů odhadujeme, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun.“
Jiří Kamler, lesnická a dřevařská fakulta
Bohužel neexistuje účinná praktická a dlouhodobá invence ze strany lesníků aby ochránila všechny nově vysazené stromy. Lesní hospodáři budují oplocenky, aplikují na sazenice postřiky a řízeným odlovem se snaží snížit populační počet prasat divokých ve svých revírech.
Možná byste si chtěli přečíst
Vědci z Mendelovy univerzity se snaží najít prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, které fungovaly, ale byly drahé. Nyní vyvíjí levnější účinnou látku s odpuzujícími účinky.
Zdroj: Česká tisková kancelář
