Když bývalá šampionka newyorského maratonu Shalane Flanaganová v roce 2019 odešla ze závodění a naplánovala si velké rekonstrukční operace na každém ze svých kolen, řekla svému chirurgovi, že se chce vrátit pouze k trénování a rekreačně běhat bez bolesti. „Nikdy jsme nediskutovali o tom, čeho bych byl schopen, ale zeptal se, jestli se hodlám vrátit k profesionálnímu běhání, a řekl jsem: ‚ne‘,“ dodala Flanaganová.
Když vstoupí na startovní čáru nedělního maratonu na Staten Island, nebude to jako profesionálka. Po intenzivní práci s fyzioterapeutem se Flanaganová ve svých 40 letech pokouší dokončit výzvu, která je možná ještě přísnější – absolvovat šest maratonů za šest týdnů za méně než tři hodiny jako „rekreační“ běžec s rekonstruovanými koleny. Zapomněla se zmínit o svém novém cíli před doktorem Robertem LaPradem, chirurgem kolen z Minneapolis, který jí kolena přestavěl.
„Pravděpodobně bude šokován, když ví, že toho tolik dělám,“
Shalane Flanaganová
„Pravděpodobně bude šokován, když ví, že toho tolik dělám,“ řekla Flanaganová. „Při tréninku elitního atleta jsem každých sedm dní běhala dlouhé běhy mezi 20 a 28 mílemi… Takže jsem si říkal: „Pokud mi to kolena dovolí, myslím, že by to mohla být opravdu zábava.“ LaPrade však říká, že vždy věděl, že Flanaganová může mít jiné nápady. „Sportovci nikdy neodstoupí úplně do důchodu, takže jsem v koutku své mysli věděl, že to bude ještě trochu tlačit,“ řekl LaPrade.
Možná byste si chtěli přečíst
Flanaganová by si možná nestanovila tak ambiciózní cíl, kdyby její „nucený rok bez běhání“ v roce 2020 nepřinesl tolik zmatků. Cítila se mimo a dostala „svrbění stanovit si cíl, jak se dostat zpět do formy“. Dostat se zpět do formy však pro Flanaganovou znamenalo něco jiného než pro většinu pacientů LaPrade. „Mým hlavním cílem je dostat někoho zpět tam, kde se může procházet a nemít bolest,“ řekl LaPrade. „Vždy existuje riziko, že se nebudete moci vrátit k aktivitě.“
Když se po jejím odchodu do důchodu bolest kolena nezlepšila ani odpočinkem, spojila se Flanaganová s LaPradem, ortopedickým specialistou na kolena. Diagnostikoval u ní degenerativní zranění z přetěžování patelárních šlach, vazivové tkáně spojující spodní stehenní svaly s čéškou a holenní kostí, která je nezbytná pro narovnání nohy.
„V její pravé noze se oddělilo asi 80 % šlachy,“ řekl LaPrade. Věci byly o něco méně akutní na Flanaganově levé straně, kde se přetrhlo jen 60 % její čéškové šlachy. Šlachy by se dále zhoršovaly, kdyby pokračovala v běhání, byť rekreačně. Závažnost Flanaganova zranění způsobila, že většina tradičních oprav byla neživotaschopná. Musela by podstoupit velkou rekonstrukční operaci, která zahrnuje odstranění poškozené šlachy a její nahrazení tkání naroubovanou odjinud na těle, obvykle hamstringem.
Byla tu ještě jedna vráska – i v důchodu by Flanaganová potřebovala své plné hamstringy, aby mohla běhat. „Hamstringy jsou důležité pro rychlost,“ vysvětlil LaPrade. „Spousta sportovců to toleruje a udělal jsem to i na jiných profesionálech, ale pro ni by nebyla schopná běhat tak rychle do kopce.“ Tak Flanaganová skončila s podkolenními svaly z mrtvoly 21leté dívky, která jí zajistila obě kolenní čéšky.
LaPrade operoval její pravé koleno v dubnu 2019 na klinice Steadman ve Vail, Colorado a o osm měsíců později provedl stejnou operaci na levé straně v Minneapolis, kde nyní sídlí jeho praxe. Po každé proceduře strávil Flanagan první týden upoután na lůžko, následovalo šest týdnů o berlích s těžkou ortézou. Běhání nepřicházelo v úvahu další tři měsíce, ai pak mohla běhat jen v jedno nebo dvouminutových dávkách.
„Během toho období jsem se rozhodně trápil. Po odrazu to bylo pravděpodobně horší, než jsem si myslela,“ řekla Flanaganová a dodala, že má pochybnosti, zda bude vůbec schopná znovu běžet. „Byly to opravdu bolestivé a dlouhé zotavení.“ Flanaganová se v průběhu roku 2020 usadila na nových kolenou. Přesto říká, že bez cíle „Cítila jsem se, jako bych byla v temné díře a přemýšlela jsem: „Co to dělám?“
Jiskřička naděje přišla v lednu, kdy organizátoři World Marathon majors oznámili, že místo zahájení sezóny maratonem v Tokiu v březnu následovaným Bostonem a Londýnem v dubnu, poté Berlínem, Chicagem a New York City v následujících podzimních měsících. šest závodů se uskuteční v šestitýdenním úseku, který začíná koncem září.
Zdroj: Wall Street Journal
