Svět potřebuje 4 biliony dolarů ročně na přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. Zní to jako hodně? To není. Globální finanční systém každoročně odvádí biliony dolarů od lidí, kteří mají kapitál k lidem, kteří jej potřebují, aniž by se zapotili. Udělat totéž k dosažení čistých nulových emisí uhlíku do roku 2050 je v rámci možností. Chce to jen do čeho investovat.
„Pokud existuje zdroj příjmů, pak je financování nekonečné.“
Brian Moynihan, generální ředitel Bank of America
Jak říká generální ředitel Bank of America Brian Moynihan: „Pokud existuje zdroj příjmů, pak je financování nekonečné.“ To, že zájem Wall Street o udržitelné finance je motivován ziskem, není dobré ani špatné, je to nutné. Přeměnu obrovské části instalovaného kapitálu ekonomiky z fosilních paliv na obnovitelné zdroje nelze dosáhnout prostřednictvím veřejných prací nebo charitativních akcí.
„Vláda nemá peníze, musí pocházet ze soukromého sektoru,“ říká pan Moynihan v rozhovoru. „Role vlády je vytvářet toky příjmů nebo poptávkové signály nebo dokonce mandáty, které otevírají trhy, aby peníze přicházely.“
Možná byste si chtěli přečíst
Panu Moynihanovi stojí za to naslouchat, protože jeho banka má na přechodu značný podíl, a protože svůj případ předkládá metodickým, bankéřským jazykem, bez poplašné rétoriky řízené misemi, která prostupuje debatu o klimatu. Jeho výsledek je překvapivý a povzbuzující. Za prvé, příslušné částky nejsou při správném měřítku tak velké. Jak řekl pan Moynihan nejednou: „Není to tolik peněz.“ Zadruhé, zatímco vládní opatření jsou klíčová, soukromý sektor může prostřednictvím svých vlastních závazků k čisté nule vytvořit toky příjmů potřebné k mobilizaci kapitálu.
Začněte s 4 biliony dolarů. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury z minulého měsíce musí svět v letech 2026 až 2030 ročně investovat do nízkouhlíkové energie, účinnosti a odstraňování uhlíku, aby dosáhl čistých nulových emisí do roku 2050 . V porovnání s očekávaným globálním hrubým domácím produktem jsou tyto 4 biliony dolarů mnohem méně zastrašující 2 až 3 % HDP. Odečtěte to, co svět již investuje do energie a již nebude investovat do fosilních paliv, a nové investice dále klesají, přibližně na 1 % až 2 %.
Pro USA je čistý nárůst investic kolem 1 %. To je hodně, ale stěží bezprecedentní. Podniky a vláda již investují asi 17 % HDP. V 50. letech 19. století činily investice do železnic v průměru 2 % HDP. Boom internetových technologií na konci 90. let a boom bydlení v polovině 21. století zvýšily investice o 1 % HDP. Všechny nadšeně financovala Wall Street.
Zdroj: Wall Street Journal
