Dohoda Bidenovy administrativy o uvolnění cel na ocel a hliník z Evropy si získala pochvalu od velké části amerického průmyslu, ale složitý nový systém kvót, který s tím přichází, podnítil obavy malých dovozců. Dohoda, oznámená během summitu Skupiny 20 minulý víkend, umožňuje Evropské unii bezcelně vyvážet ocel a hliník, dokud nedosáhne kvóty 3,3 milionu metrických tun oceli a 384 000 metrických tun hliníku ročně.
„To je prostě brutální pro malé a střední firmy spotřebovávající ocel.“
Scott Lincicome, dlouholetý mezinárodní obchodní právník a vedoucí pracovník Cato Institute
Částky překračující tyto limity budou podléhat 25% clu na ocel a 10% clu na hliník, které se dříve vztahovalo na veškerou evropskou ocel. Na oplátku EU souhlasila se zrušením odvetných cel, která zasáhla řadu amerických vývozů. V praxi však systém není jedinou kvótou pro ocel a hliník, ale spíše 54 odlišnými kvótami pro různé druhy oceli a 16 kvótami pro různé typy hliníku. Každá členská země EU bude mít svou vlastní kvótu pro každou kategorii na základě historických úrovní obchodu.
Dovozci budou muset pečlivě sledovat zásilky, aby zajistili, že dorazí dříve, než začnou kvóty, což poskytne výhodu společnostem se zdroji, které mohou sledovat, kde jsou kvóty ještě k dispozici, zvládnout složitá dokumentační pravidla a zajistit pečlivě načasované zásilky, které přicházejí bezcelně říkají obchodní právníci a další. „Obří společnosti budou mít vliv a finanční možnosti, kde budou moci zadávat velké objednávky a vysávat kvóty,“ řekl Gregg Boucher, prezident distribuční divize Ulbrich Stainless Steel & Specialty Metals, New Haven. Firma na zpracování kovů se sídlem v Connecticutu, která dováží některé suroviny z Evropy.
Možná byste si chtěli přečíst
Scott Lincicome, dlouholetý mezinárodní obchodní právník a vedoucí pracovník Cato Institute, poznamenal, že většina menších společností nemá týmy obchodních právníků, kteří by se ve složitém systému kvót pohybovali. „Je to mnohem složitější, než jen mít tarify,“ řekl. „To je prostě brutální pro malé a střední firmy spotřebovávající ocel,“ řekl. Koalice amerických výrobců a uživatelů kovů, skupina společností, které používají ocel a hliník, varovala, že systém by mohl „umožňovat hraní systému, které by mohlo nejmenší výrobce v této zemi ještě více znevýhodnit“.
Mnohem více společností kovy spotřebovává, než vyrábí. Když cla začala, federální údaje ukázaly, že existuje asi 29 000 firem, které spotřebovávají ocel, ve srovnání s pouze asi 900 klasifikovanými jako vyrábějící ocel a 600 pro hliník. Údaje z roku 2017 zahrnují spotřebitele oceli, kteří vyrábějí produkty, jako jsou pružiny, díly vozidel a dráty, ale ne velké výrobce, jako jsou výrobci automobilů. Mnoho společností spotřebovávajících ocel, které zaměstnávaly přes 900 000 pracovníků, jsou také velkými odběrateli hliníku. Bidenova administrativa a představitelé EU charakterizují dohodu jako vítězství pro všechny. Umožní Evropě vyvážet více oceli do USA, zmírní nedostatek dodávek, ale má kvóty, které zabrání zaplavení trhu způsobem, který by poškodil americké výrobce oceli a hliníku a jejich pracovní síly.
Prezident Biden „dal jasně najevo, že se nemůžeme vrátit k tomu, jak se obchodovalo dříve, a vyzval svou administrativu, aby přemýšlela o obchodu jinak,“ řekl mluvčí úřadu amerického obchodního zástupce. „Naplňujeme jeho vizi vytváření trvalé politiky zaměřené na pracovníky, obnovujeme vztahy s našimi spojenci a kreativně přemýšlíme o tom, jak se vypořádáme se společnými výzvami, jako je změna klimatu.“
Dohodu uvítala obchodní skupina ocelářského průmyslu, American Iron and Steel Institute, spolu s United Steelworkers a americkými společnostmi, na které se zaměřovala odvetná cla z Evropy, včetně amerických výrobců whisky a Harley-Davidson Inc. Společnost Aluminium Association, která zastupuje společnosti vyrábějící i dovážející hliník, uvedla, že by dala přednost postupnému zrušení cel spíše než kvótám.
Zdroj: Wall Street Journal
