Přítomnost tisíců migrantů nashromážděných u běloruských hranic s Polskem eskalovala napětí mezi Minskem a Evropskou unií, která viní běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z přivedení migrantů do bloku. Polské ministerstvo obrany v úterý zveřejnilo video, na kterém jsou vidět davy migrantů tábořící na běloruské straně hraničního plotu a čekající na překročení. Polské úřady uvedly, že v posledních dnech tam dorazilo 3000 až 4000 migrantů a až 10 000 dalších bylo v Bělorusku a připraveno pokusit se přejít do Polska.
Polská policie a pohraniční stráž uvedli, že jsou ve stavu připravenosti, vybaveni výstrojí proti nepokojům. Videoklipy ze sociálních sítí z pondělí ukazují, jak někteří migranti stříhají žiletkový drát a pokoušejí se přelézt ploty. Polská vláda uvedla, že požádala 12 000 vojáků umístěných na hranici, aby byli ve stavu nejvyšší pohotovosti, a velký počet bezpečnostních pracovníků byl nasazen na oblíbený přechod Kuznica, který byl v úterý uzavřen.
„Jejich počet se skutečně zvýšil,“
Ivan Kubrakov, běloruský ministr vnitra
Od jara úřady v Polsku, Litvě a Lotyšsku hlásily nárůst nelegálních přechodů hranic z Běloruska. Evropští představitelé obvinili pana Lukašenka, že využívá migranty, kteří pocházejí především z Blízkého východu a Afriky, k nátlaku na EU kvůli sankcím, které uvalila na Minsk , tím, že je vpustil do své země a poslal je na hranici bloku. V posledních dnech video sdílené polskými státními zprávami a na vládních twitterových účtech zachycovalo běloruské vojáky, jak doprovázejí stovky lidí podél dálnic, které protínají lesy a vedou do Polska.
Lukašenko popřel, že by migranty používal k odvetě proti EU, a běloruští představitelé uvedli, že migranti cestovali do Běloruska legálně a neporušili žádné zákony. „Jejich počet se skutečně zvýšil,“ řekl v úterý novinářům běloruský ministr vnitra Ivan Kubrakov. „Ale přijíždějí do naší země s vízy a odbavují se v hotelech. Jako pohostinná země jsme vždy připraveni přijmout každého.“ Běloruští představitelé obvinili polské úřady ze špatného zacházení s migranty, které označují za legitimní uprchlíky. Tamní výbor pro pohraniční stráž v úterý uvedl, že skupina migrantů, z nichž většina byli Kurdové, si zřídila tábor přímo na hranici a nepodnikla žádné agresivní akce.
„Fyzický a morální stav lidí je extrémně obtížný a mizerný,“ uvedl výbor. „Není dost jídla a vody. V táboře nejsou žádné minimální podmínky pro každodenní hygienu.“ Značný počet těhotných žen a dětí byl mezi migranty, kteří byli nuceni strávit noc na zemi při teplotách blízkých bodu mrazu, uvedl běloruský výbor. Běloruští pohraničníci obvinili polské úřady, že migranty kropili slzným plynem a vyvíjeli na ně nátlak používáním reproduktorů, světlometů a stroboskopů po celou noc. Migranti byli také zastrašováni vojenskou technikou nashromážděnou na polské straně hranice naproti migračnímu táboru, uvedli běloruští pohraničníci.
„Polsko podniká adekvátní kroky k obraně své hranice, která je zároveň vnější hranicí NATO a Evropské unie,“ řekl Stanisław Żaryn, mluvčí polského koordinátora speciálních služeb. „Jsme v neustálém kontaktu s našimi partnery – jak v NATO, tak v EU. Naši spojenci opakovaně vyjádřili svou podporu polským akcím zaměřeným na zabezpečení naší hranice. Členské státy EU uvedly, že za krizi nese vinu Bělorusko a vyzvaly k dalším sankcím proti Minsku ve snaze omezit to, co Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, nazvala „hybridním útokem“ proti bloku.
V úterý uvedla, že EU bude usilovat o rozšíření sankcí, včetně zařazení na černou listinu leteckých společností, které se podílejí na tom, co nazvala obchodování s lidmi s migranty do Běloruska. Některá hlavní města EU vyzvala k sankcím vůči běloruské státní letecké společnosti Belavia, stejně jako všem dalším leteckým společnostem a společnostem pronajímajícím letadla, které přepravují migranty do Běloruska. Představitelé EU uvedli, že Turecko a Spojené arabské emiráty patří mezi země, jejichž letiště slouží jako uzly pro přepravu migrantů do Běloruska.

„Dnes je v sázce stabilita a bezpečnost celé EU,“ napsal v úterý na Twitteru polský premiér Mateusz Morawiecki. Přes léto vyhlásily Polsko, Litva a Lotyšsko kvůli přílivu migrantů stav nouze a vyslaly na hranice armádu, policii a pohraniční stráž. EU vyslala pohraniční stráž a další azylové úředníky, aby pomohli Lotyšsku a Litvě s příchozími. Ale reakce Polska vůči migrantům byla obzvláště tvrdá, skupiny na ochranu lidských práv tvrdily, že Varšava odmítá zpracovávat žádosti o azyl a žene lidi zpět do Běloruska poté, co je zadržela. Minulý měsíc polský parlament odhlasoval stavbu zdi na své hranici s Běloruskem.
Podpora, kterou EU ukázala Polsku, ukazuje měnící se postoj bloku k imigraci od roku 2015, kdy do EU přešlo více než milion lidí, což přimělo Polsko a blízké Maďarsko ke zpřísnění hraničních kontrol. V té době byla Evropská komise proti těmto opatřením, ale v poslední době EU a její západní spojenci obecně podporovali snahy Polska oplotit hranici. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil EU z uplatňování dvojího metru v migrační krizi . Připomněl, že když uprchlíci v posledních letech proudili do Turecka, EU jim vyčlenila finanční prostředky, aby v této zemi zůstali.
„Proč je také nemožné pomoci Bělorusům, kteří mají určité potřeby, aby uprchlíci, které Litva a Polsko nechtějí pustit na své území, žili nějak v normálních podmínkách?“ Pan Lavrov řekl v úterý. „Ale tito lidé nechtějí zůstat v Bělorusku nebo Turecku, chtějí jít do Evropy, právě té, která už mnoho let propaguje a propaguje svůj způsob života. Musíte být zodpovědní za své činy.“ Lukašenkův režim vyjádřil znepokojení nad hromaděním polských jednotek na hranicích.
V úterý ruský prezident Vladimir Putin, nejsilnější spojenec Běloruska , hovořil s Lukašenkem a oba muži si vyměnili názory na situaci na hranici, včetně „tvrdého jednání polské strany ve vztahu k civilistům,“ uvedla běloruská státní tisková agentura. Belta se odvolal na Lukašenkovu kancelář. Hlavy států zdůraznily, že rozmístění pravidelných polských jednotek v pohraniční oblasti vzbuzuje zvláštní obavy, uvedl Belta. „Situace je nepochybně napjatá, alarmující,“ řekl v úterý novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „To vyžaduje velmi zodpovědné chování všech zúčastněných stran. Ale samozřejmě v této situaci je nejdůležitější zdraví těch lidí. V Polsku žádají o azyl. Velmi bedlivě to sledujeme.“
Zdroj: Wall Street Journal