Spor nad osudem tisíců migrantů utábořených v běloruských lesích pokoušejících se vstoupit do Polska přiměl Evropskou unii, aby přijala kroky, které její vůdci kdysi považovali za kontroverzní, výslovně platily za ploty na hranicích EU a odrážely lidi, kteří se pokoušejí přejít. Před migrační krizí v roce 2015, kdy v době vrcholící syrské občanské války proudilo do Evropy přes milion žadatelů o azyl, EU tradičně považovala přijímání uprchlíků za humanitární imperativ. Nyní, uprostřed rostoucího odporu veřejnosti a vzestupu protiimigračních politických sil, se tato pozice mění.
V bloku, který se dlouho držel jako magnet pro lidi opouštějící chudší nebo válkou zmítané země, roste tolerance k dříve sporným praktikám, jako je nucení imigrantů zpět přes jeho hranice, což je taktika, kterou nyní používají polské a další východoevropské členské státy sousedící Bělorusko. Evropané nyní pravidelně vidí videa na sociálních sítích a klipy televizních zpráv s migranty eskortovanými běloruskou armádou, diktaturou a nejbližším spojencem Ruska, směrem k polským hranicím, nad nimiž létají moskevské bombardéry. Situace nutí EU, aby opustila zažitý princip oficiálně nefinancovat překážky podél hranic unie, která považuje svobodu pohybu za základní hodnotu, říkají evropští představitelé.
„Budeme se bavit o fyzické infrastruktuře a možnostech jejího financování. Mluvím o fyzické infrastruktuře, která by mohla EU lépe chránit.“
Charles Michel, předseda Rady EU
Politické vedení bloku, Evropská rada – která sdružuje hlavy vlád – žádá svou výkonnou moc, Evropskou komisi, aby vytvořila právní ujednání, která by EU umožnila financovat hraniční zdi a další okamžitá opatření v reakci na to, co řekli, že je hybridní útok z Běloruska. „Budeme se bavit o fyzické infrastruktuře a možnostech jejího financování. Mluvím o fyzické infrastruktuře, která by mohla EU lépe chránit,“ řekl Charles Michel, předseda Rady.
Možná byste si chtěli přečíst
Běloruský diktátorský vládce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek vyzval Polsko, aby uzavřelo svou hranici, a pohrozil, že odvetou proti jakýmkoli novým sankcím EU uzavře tranzit zemního plynu do Evropy. Požádal také ruského prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil ruské armádě společně monitorovat části běloruských hranic. Rusko ve čtvrtek vyslalo dva strategické bombardéry na hlídky v běloruském vzdušném prostoru, podporované běloruskými proudovými stíhačkami, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Mise následovala po podobných středečních cvičeních ruských dálkových bombardérů. Ruští představitelé obrany uvedli, že opatření byla pro vojenskou bezpečnost a nejsou namířena proti jiným zemím.
V polském hlavním městě Varšavě mezitím desetitisíce demonstrantů pochodovaly centrem města, střílely světlice a srážely pěsti v každoročním nacionalistickém pochodu, který pořádá vláda u příležitosti dne nezávislosti Polska 11. listopadu. Malá skupina v davu spálila vlajku Německa, které bylo cílem mnoha migrantů, kteří tábořili na východě Polska. Právní poradci Evropské rady tento týden rozhodli, že blok může financovat výstavbu fyzických bariér podél svých vnějších hranic ze svého společného rozpočtu. Polsko, Lotyšsko a Litva, tři země EU, které sdílejí hranici s Běloruskem, již požádaly o financování zdí a plotů, aby zabránily tomu, co říkají, je nucený příliv nelegálních migrantů. Samotná Litva má téměř 700 kilometrů dlouhou hranici s Běloruskem.
Evropští úředníci a diplomaté EU uvedli, že řada vlád se stále zdráhá přímo financovat hraniční zdi, protože je to politicky kontroverzní, ale někteří poznamenali, že většina se přiklání ve prospěch požadavků hraničních států. To znamená hluboký posun od téměř deset let dlouhé neochoty platit za bariéry. Od roku 2014 do letošního roku neobsahoval rozpočet EU na správu hranic ve výši 2,4 miliardy EUR, což je ekvivalent 2,7 miliardy USD, žádnou konkrétní linii pro zdi nebo ploty. Zatímco blok bohatě utrácel za systémy hraničních věží, infračervené kamery, drony a další technologicky vyspělá řešení, aby zabránil migrantům, fyzické překážky nebyly konkrétně uvedeny. Současný rozpočet bloku na hraniční kontroly ve výši 6,4 miliardy eur měl tento rozdíl podporovat: Pokud vlády chtěly plot, očekávalo se, že ho zaplatí samy, ačkoliv národy v první linii jako Bulharsko a Řecko v minulosti postavily žiletkový drát. ploty po obdržení finančních prostředků EU na správu hranic.
Tato politika čelila v posledních měsících zvýšenému tlaku, protože Bělorusko začalo vydávat turistická víza tisícům převážně iráckých žadatelů o azyl, kteří doufají, že vstoupí do Evropy. Polsko, Litva a Lotyšsko začaly oplocovat své hranice a vyhlásily stav nouze, lokálně pozastavily běžné demokratické svobody v pohraničních oblastech, které se nyní hemží vojáky. Namísto kritiky polské pravicové vlády, liberální, centrističtí a konzervativní evropští vůdci z velké části vyjádřili solidaritu.
Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer ve čtvrtek řekl, že podporuje nabídku polské vlády získat finanční prostředky EU na utěsnění hranic, a pokud tak neučiní a místo toho se soustředí na manipulaci s migranty, kdy by to vyslalo „zcela špatný signál překupníkům“. Nejprominentnější evropští lídři se již dlouho snaží kontrolovat imigraci, aniž by prosazovali tupá řešení navrhovaná jejími pravicovějšími vládami nebo Trumpovou administrativou. Když Maďarsko poprvé oplotilo svou hranici v roce 2015, Komise bariéru přirovnala k Berlínské zdi a vyzvala k jejímu stržení. „Postavení zdí a odříznutí se problém nevyřeší,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová v roce 2017 během návštěvy Mexico City s odkazem na návrh bývalého prezidenta Donalda Trumpa na hraniční zeď.
Německá Strana zelených, která vedla kampaň za přijímání více uprchlíků, dnes vyzvala ke kampani financované EU v domovských zemích uprchlíků, která by varovala před cestováním do Běloruska. Dvanáct vlád EU minulý měsíc v otevřeném dopise uvedlo, že fyzická bariéra se zdá být účinnou ochranou hranic, která slouží EU, a obhajovaly financování EU. Mezi signatáři patřily nejvíce nacionalistické vlády EU, jako je Polsko a Maďarsko, a liberálnější státy, jako je Dánsko, kde v současnosti vládnou sociální demokraté.
Zdroj: Wall Street Journal
