Prezident Biden varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci se setkají s vojenskou invazí na Ukrajinu se silnými ekonomickými sankcemi, opatřeními k posílení ukrajinské obrany a posílením podpory pro východoevropské národy. Po dobu dvou hodin v úterý oba vůdci vedli zabezpečený videohovor, aby se zabývali tím, co USA v posledních týdnech popsaly jako velké a neobvyklé přesuny vojsk poblíž ruských hranic s Ukrajinou.
Biden znovu potvrdil podporu USA suverenitě Ukrajiny a vyzval Putina, aby se vrátil k diplomatickým jednáním o vyřešení konfliktu v ukrajinské oblasti Donbas, kde Kyjev bojuje proti separatistům podporovaným Ruskem, řekl po výzvě poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Oba prezidenti, řekl, také diskutovali o strategické stabilitě a Íránu a pověřili zaměstnance, kteří budou hovor sledovat.
„Prezident měl křišťálově jasno v tom, jak si Spojené státy stojí ve všech těchto otázkách.“
Jake Sullivan, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost
Sullivan popsal rozhovor jako přímý a přímočarý. Bylo tam „hodně dávat a brát. Žádné mávání prstem. Ale prezident měl křišťálově jasno v tom, jak si Spojené státy stojí ve všech těchto otázkách,“ řekl. Biden také řekl Putinovi, že USA jsou připraveny poskytnout Ukrajině další obrannou pomoc v případě, že bude narušena její suverenita, řekl pan Sullivan. Varoval také před potenciálem dalšího rozmístění vojenských zásob a kapacit pro členy Severoatlantické aliance, zejména pobaltské země, Rumunsko, Polsko a další poblíž Ruska, které „budou mít stále větší obavy o bezpečnost a územní celistvost svých zemí.“
Možná byste si chtěli přečíst
Yury Ushakov, prezidentský poradce Putina, charakterizoval rozhovory jako upřímné a věcné. Zároveň „bylo místo pro vtipy, pro výměnu komplimentů,“ řekl. Kreml uvedl, že se jednání soustředila na ukrajinskou krizi a nedostatečný pokrok v diplomatických jednáních z roku 2015, známých jako Minský proces, zaměřených na zajištění mírového urovnání na Donbasu. Putin vyjádřil znepokojení nad tím, co Moskva považuje za provokativní akce Kyjeva proti Donbasu a obvinil Ukrajinu ze sabotování mírového procesu, řekl Ušakov.
Biden pracuje v tandemu s členy NATO na zmírnění stále napjatějšího vývoje ve východní Evropě. Ruská invaze na Ukrajinu by byla jednou z nejvýznamnějších vojenských akcí v Evropě od konce studené války a představovala by bezpečnostní výzvu pro Evropskou unii, západoevropské mocnosti a NATO. Bidenova administrativa jednala o uvalení ekonomických sankcí s evropskými spojenci. Biden upozornil na potenciální ekonomickou odvetu s Putinem v důsledku porušení ukrajinské suverenity, řekl pan Sullivan bez upřesnění.
Evropská unie rovněž zvýší a rozšíří sankce v reakci na „jakékoli další agresi včetně porušení mezinárodního práva a jakékoli jiné zlomyslné akce podniknuté proti nám nebo našim sousedům, včetně Ukrajiny,“ uvedla v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Obavy z ruské invaze na Ukrajinu minulý týden vzrostly, přičemž američtí představitelé citovali nové zprávy tajných služeb o hromadění vojsk na hranici. Očekávaná celková síla 175 000 vojáků, které Rusko plánuje shromáždit, by byla zhruba dvakrát větší než nahromadění na jaře, uvedli úředníci. USA sdílely tyto informace se spojenci, řekl vysoký americký úředník.
Několik úředníků Bidenovy administrativy, včetně pana Sullivana a ředitele Ústřední zpravodajské služby Williama Burnse, tento týden uvedlo, že USA nerozhodly, zda se Putin rozhodl napadnout Ukrajinu. Poukazují na jeho zesilující veřejnou rétoriku, spojenou s pohybem vojsk u hranic s Ukrajinou, jako předstírání možné popravy. Putin shromažďuje mocnou vojenskou sílu a tuto zimu možná uvidí příležitost jednat, řekl pan Burns. Ve své výzvě Putin řekl Bidenovi, že Rusko by nemělo stahovat jednotky ze svého vlastního území, když „nikoho neohrožují“, řekl pan Ushakov. „Putin řekl, že vy, Američané, máte strach o naše prapory na ruském území tisíce kilometrů od Spojených států.“
Putin také zopakoval obavy Ruska z vlivu NATO na Ukrajině a vojenského nasazení v sousedních zemích a znovu požádal o záruky, že NATO nebude dále rozšiřovat členství v alianci ani rozmisťovat útočné zbraně v zemích sousedících s Ruskem, řekl Ušakov. Po telefonátu s Putinem Biden informoval představitele Francie, Německa, Itálie a Spojeného království, řekl Bílý dům, podruhé tento týden, kdy jednali o ruském vojenském posilování. Pět západních vůdců se dohodlo na „koordinovaném a komplexním přístupu,“ uvedl Bílý dům.
Biden měl také ve čtvrtek hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedli úředníci. Ukrajina se stala ohniskem zhoršujících se vztahů mezi Ruskem a USA poté, co Moskva v roce 2014 anektovala ukrajinský Krymský poloostrov a podpořila ozbrojené separatisty na východní Ukrajině. Nejnovější napětí dosáhlo bodu varu, uvedli političtí analytici. Putin dlouho věřil, že Rusko má historické územní nároky na Ukrajinu, a jakoukoli podporu spojenců NATO pro ukrajinskou prozápadní vládu považoval za přímou výzvu těmto nárokům.
Kmeny v rámci západní aliance zkomplikovaly snahy o vytvoření společného postoje vůči Rusku. Hlavní mezi problémy je plynovod Nord Stream 2, který Německo a Rusko dokončují a Bidenova administrativa ho s nevolí přijala. Plynovod bude dodávat ruský plyn do Německa a obejde ukrajinské potrubní sítě. Odpůrci Nord Streamu 2, včetně kritiků Bidena, varují, že projekt dává Putinovi schopnost manipulovat evropský trh s plynem.
V červenci vláda Angely Merkelové, německé odcházející kancléřky, podepsala dohodu s Bidenovou administrativou, v níž se zavázala podniknout kroky proti Rusku, pokud by se „pokusilo použít energii jako zbraň nebo spáchat další agresivní činy proti Ukrajině“. Nový německý kancléř Olaf Scholz složí přísahu ve středu a není jasné, jak bude jeho vláda v této krizi postupovat. Pan Sullivan řekl, že administrativa vedla „intenzivní diskuse“ s odcházející a nastupující německou vládou o této otázce. Sullivan řekl, že diskuse o plynovodu jsou prioritou.
Zdroj: Wall Street Journal
