Evropská unie navrhla, aby investice do jaderné energie a zemního plynu byly v nadcházejících letech považovány za podobné obnovitelným zdrojům ve snaze o uhlíkově neutrální ekonomiku, ale tento přístup čelí kritice ze strany některých vlád bloku. Návrh doporučení, který musí schválit vlády EU a Evropský parlament, zdůrazňuje politickou kontroverzi, kterou již vyvolaly environmentální politiky v Evropě, a to i přes širokou podporu veřejnosti pro opatření k prevenci změny klimatu.
Návrh Evropské komise, výkonné složky EU, vysvětluje změny toho, co se počítá jako investice do ekologicky udržitelné energie. Známá jako „zelená taxonomie“ je bedlivě sledována investory a průmyslovými odvětvími včetně výroby energie, dopravy a výroby. Evropa potřebuje masivní investice, aby splnila svůj cíl pro rok 2050 pro uhlíkově neutrální hospodářství. V roce 2019 Komise odhadla, že k dosažení tohoto cíle bude v nadcházejících desetiletích potřebovat 175 miliard eur až 250 miliard eur – což odpovídá 199,02 miliardám až 284,31 miliardám dolarů – v dalších ročních investicích. Většina z toho bude muset pocházet ze soukromého sektoru.
EU doufá, že jasnou klasifikací toho, co se považuje za zelené investice, a stanovením přísnějších pravidel pro to, co je k dosažení tohoto cíle zapotřebí, podpoří investice do zelených projektů a potenciálně sníží náklady na jejich financování ve srovnání s jinými energetickými plány. Podle práva EU může každá země používat svůj vlastní energetický mix. Taxonomická pravidla nemají vliv na to ani na využití veřejných financí na různé zdroje energie.
Možná byste si chtěli přečíst
Pravidla vyžadují, aby energetické společnosti přešly od zdrojů energie produkujících uhlík, a po firmách, které prodávají finanční produkty, vyžadují, aby podrobně zveřejnily dopad svých investic na ekologicky udržitelné produkty, včetně toho, jaký podíl jejich investic jde na zelené projekty. Změny Komise přicházejí uprostřed rostoucích otázek o ambicích bloku v oblasti klimatu, které vyvolal prudký nárůst cen elektřiny. Evropa se zavázala snížit do roku 2030 své uhlíkové emise o 55 %.
V posledních měsících Francie vedla tlak na zařazení jaderné energie, jejího hlavního zdroje elektřiny, na seznam zelených investic, a to navzdory silnému odporu proti jejímu využívání v Německu, další těžké ekonomice EU. Řada zemí východní a jižní Evropy naléhala na Komisi, aby neodrazovala od investic do dodávek zemního plynu. EU dováží tři čtvrtiny svého zemního plynu, což je zdroj energie, který vypouští méně uhlíku než uhlí.
Podle návrhů lze investice do jaderných elektráren klasifikovat jako zelené do roku 2045, zatímco investice do prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren lze považovat za udržitelné do roku 2040. Platí podmínky. Jaderné elektrárny budou muset prokázat, že oni a jejich vlády mají plány na zacházení s toxickým jaderným odpadem a za náklady na vyřazení elektráren z provozu v budoucnu.
Investice do zemního plynu lze považovat za zelené minimálně do roku 2030, pokud jsou jejich emise uhlíku pod pevně stanoveným prahem, což podle odhadů znamená, že nezpůsobí žádné významné škody na životním prostředí. I poté musí elektroenergetické firmy prokázat, že v příštích letech vyrábějí rostoucí procento své energie z obnovitelných zdrojů.
Německý vicekancléř a ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck řekl, že očekává, že návrh Komise bude zamítnut. „Stejně je sporné, jestli tento greenwashing najde na finančních trzích nějaké přijetí,“ řekl. Německo stanovilo plány na odklon od jaderné energie po havárii japonské elektrárny Fukušima v roce 2011. Strana zelených pana Habecka se důrazně staví proti jaderné energii, která neprodukuje skleníkové plyny.
Rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová uvedla, že vláda si vyžádá právní stanovisko k žalobě na Komisi, pokud implementuje její návrh podle doporučení. Návrh Komise bude v nadcházejících dnech předmětem zpětné vazby od vlády, což by mohlo vést ke změnám. Po schválení Komisí budou mít vlády EU a Evropský parlament na jeho schválení čtyři měsíce.
Klasifikace zelené energie je pouze jedním z několika prvků klimatických plánů Komise, které se mohou dostat pod politickou palbu z hlavních měst EU. Maďarský prezident Viktor Orban kritizoval Komisi a slíbil nesouhlas s plány Bruselu rozšířit svůj systém obchodování s emisemi na sektor dopravy a bydlení. Objevily se také výzvy, aby Komise zasáhla do trhu s emisními povolenkami a zabránila tomu, čemu kritici říkají spekulace.
Zastánci klimatických plánů EU tvrdí, že rychlé rozšíření obnovitelných, čistých zdrojů energie by nejen bojovalo proti změně klimatu, ale mohlo by snížit náklady pro spotřebitele a zvýšit geopolitickou nezávislost EU tím, že by blok byl méně závislý na vývozcích energie včetně Ruska.
Zdroj: Wall Street Journal
