Poté, co Západ v roce 2014 uvalil na Rusko sankce za anexi Krymu od Ukrajiny, prezident Vladimir Putin se pustil do strategie, kterou analytici nazvali strategií Pevnost Rusko, vycpával zahraniční rezervy země, nakupoval zlato a přesunul některé exporty do Číny. Nyní by tento přístup mohla otestovat řada tvrdších opatření v případě obnovené invaze na Ukrajinu a experti tvrdí, že by mohla způsobit širokou ekonomickou bolest, navzdory snaze Putina zmírnit ránu.
USA v úterý uvedly, že jsou připraveny uvalit sankce a kontroly vývozu na kritická odvětví ruské ekonomiky. Vyšší představitelé administrativy uvedli, že USA by mohly zakázat vývoz různých produktů, které využívají mikroelektroniku založenou na americkém zařízení, softwaru nebo technologii, do Ruska, podobně jako americká nátlaková kampaň na čínského telekomunikačního giganta Huawei Technologies Co. Američtí představitelé již dříve uvedli, že zvažovaná opatření zahrnují také odříznutí přístupu ruských bank k dolaru a možné sankce na ruský vývoz energie.
„Je to samozřejmě nepříjemné, ale mohou to vyřešit finanční instituce.“
Anton Siluanov, ruský ministr financí
„Je to samozřejmě nepříjemné, ale mohou to vyřešit finanční instituce,“ řekl tento měsíc v Rusku ministr financí Anton Siluanov o vyhlídkách na další sankce a trval na tom, že Rusko je připraveno. „Myslím, že si v případě takových rizik poradí.“ Rusko se do určité míry odstavilo od dolaru a snížilo podíl svého dluhu v držení zahraničních investorů. Vláda má konzervativní fiskální politiku a drží svůj vládní dluh pod 20 % HDP ve srovnání se 133 % v USA, podle údajů MMF.
Možná byste si chtěli přečíst
Rusko také nashromáždilo významnou finanční rezervu, přičemž mezinárodní rezervy, včetně držby zlata a cizí měny, dosáhly v prosinci historického maxima 630 miliard dolarů, což je podle údajů centrální banky jedna z největších na světě. V brzkém odvetném kroku proti západním sankcím Moskva v roce 2014 zakázala dovoz většiny západních potravin, jako je ovoce, zelenina, maso a mléčné výrobky, včetně francouzských sýrů, které se staly základním produktem střední třídy. Náhrada dovozu se později rozšířila na další průmyslová odvětví, včetně lékařství a technologie, což stimulovalo domácí výrobu.
Mezitím se zvýšila ekonomická spolupráce s Čínou. V roce 2019 Rusko otevřelo velký plynovod do Číny a obchod mezi oběma zeměmi vzrostl na více než 100 miliard dolarů ročně. „Putin se na tento okamžik připravoval od roku 2014,“ napsal v úterý Timothy Ash, senior suverénní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti BlueBay Asset Management. Jedním sektorem, který Moskva nedokázala uvalit na sankce, je technologie. Globálnímu odvětví čipů z velké části dominují společnosti z USA a jejich spojenci v Evropě, na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Rusko má jen pár, většinou zastaralých polovodičových továren a je závislé na součástkách a patentech západních společností.
Kontroly exportu mikroelektroniky, o kterých USA uvažuje, by byly implementovány prostřednictvím mocného politického nástroje známého jako Foreign Direct Product Rule, který Trumpova administrativa použila k ochromení čínského Huawei. Evropští představitelé uvedli, že budou rovněž uplatňovat zákazy vývozu, a to i na high-tech zboží, ačkoli pokračují diskuse o tom, jak široké by byly. Taková vývozní omezení by omezila schopnost Ruska nakupovat obráběcí stroje, chytré telefony a další spotřební elektroniku, říkají analytici. Vyžádaly by si ekonomickou daň a poškodily snahy o modernizaci ruské ekonomiky.
I když měla větší úspěch v jiných sektorech, odolávání sankcím něco stálo. Přísná fiskální politika omezila růst a investice, zatímco vláda dala přednost podpoře státních podniků. V důsledku toho rostl ruský HDP od roku 2014 pomaleji, než je světový průměr. Rusové jsou také chudší než před anexi Krymu: do konce roku 2020 klesly reálné příjmy o 9,3 % oproti úrovni z roku 2013. Bolely i minulé sankce. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v letech 2014 až 2018 snížily z ruského růstu ročně 0,2 %.
Nakonec, podle analytiků, ruské úsilí nebude stačit na zmírnění dopadu nových velkých sankcí. Podíl dolaru na vývozu zboží a služeb je v současnosti nižší z 80 %, odhaduje ING Bank. Soukromý sektor je ještě více exponovaný a dolar stále dominuje na místním devizovém trhu. „Rusko přišlo tentokrát připravené,“ řekla Maria Shagina, hostující členka finského institutu pro mezinárodní záležitosti. „To ale neznamená, že účinek sankcí se neprojeví celým systémem.“
Brian O’Toole, bývalý úředník ministerstva financí a expert na sankce v think-tanku Atlantic Council, uvedl, že pokud bude poslední kolo sankcí přijato, „způsobí obrovskou ekonomickou dislokaci s masivními ekonomickými důsledky… Bude to mít okamžitý ekonomický dopad. .“ Ruská aktiva se tento týden propadla, když investoři zvažovali hrozbu sankcí. Rubl a místní akciové trhy klesly na nejnižší úrovně za několik měsíců, zatímco ruské swapy úvěrového selhání, měřítko finančního rizika, vzrostly na nejvyšší hodnotu od začátku pandemie. Stratégové z JPMorgan v úterý doporučili, aby investoři uzavřeli své dlouhé pozice v rublech kvůli „nepříznivě vysoké“ geopolitické nejistotě.
Ekonomická bolest by mohla dále narušit hodnocení Putina, které v prosinci kleslo na 65 % z téměř 90 % v roce 2015, podle nezávislého ruského průzkumníka Levada Center. Mezi nejtvrdší možnosti – a jeden západní vyjednavači říkají, že v současnosti není na stole – Bidenova administrativa v minulosti zvažovala odpojení Moskvy od mezinárodního bankovního systému SWIFT, který využívá více než 11 000 finančních institucí ve více než 200 zemích. a brání ruským finančním institucím používat americký dolar.
V případě odpojení SWIFT by se Rusko mohlo obrátit na alternativní Systém pro převod finančních zpráv centrální banky. Ale zatímco se do sítě zapojila téměř každá ruská banka, v roce 2020 tvořila pouze 20 % finančních transakcí, uvedla loni centrální banka. V zahraničí je také nepopulární: připojil se pouze jeden čínský věřitel. Mezitím, pokud by Bidenova administrativa odřízla ruským bankám přístup k dolaru, narušilo by to spojení země se zbytkem světa a vedlo by to k prudkému poklesu HDP, řekl Janis Kluge, expert na východní Evropu z německého institutu pro Mezinárodní a bezpečnostní záležitosti. Většina světového obchodu, včetně prodeje ropy a plynu, se vypořádává v dolarech. Mezi vedlejší účinky by podle něj patřil únik kapitálu, pád rublu a vysoká inflace.
Pokud jde o bankovnictví, Dmitrij Dolgin, ekonom ING Bank sídlící v Moskvě, odhaduje, že devět z 12 finančních institucí uvedených v sankčním návrhu sponzorovaném předsedou senátního výboru pro zahraniční vztahy senátorem Bobem Menendezem (D., NJ) odpovídá za více než 40 % místního mezibankovního trhu a až 80 % podnikových úvěrů a financování. Pokud budou tyto banky sankcionovány, „bylo by to velmi bolestivé opatření,“ řekl. Omezení ruských energetických společností by zasáhlo přímo srdce ekonomiky země, kde se ropný a plynárenský sektor podílí až jednou pětinou HDP. Vzhledem k tomu, že některé společnosti, včetně velké ropné společnosti PJSC Rosněfť, již podléhají sankcím, by USA mohly dále omezit jejich financování nebo jít po jejich dceřiných společnostech v zámoří, uvedli analytici. Těžební a kovodělné společnosti by také mohly čelit škrtům ve financování.
Zdroj: Wall Street Journal
