Několik západních vůdců a ministrů zahraničí je naplánováno na návštěvu Kyjeva v nadcházejících dnech v přívalu diplomatických aktivit, jejichž cílem je odradit možnou ruskou invazi na Ukrajinu a nalézt mírové východisko z krize. Tato demonstrace přítomnosti, spojená s dodávkami zbraní některými z těchto zemí, má za cíl demonstrovat solidaritu s Kyjevem, právě když ruský prezident Vladimir Putin shromáždil kolem Ukrajiny více než 100 000 vojáků, což by podle Washingtonu mohlo být bezprostřední invazí.
Moskva popírá, že by usilovala o válku, ale tvrdí, že nebude tolerovat pád Ukrajiny, která není členem Severoatlantické aliance, na oběžnou dráhu Západní aliance. Mezi zahraniční vůdci, kteří mají tento týden navštívit Ukrajinu, jsou premiéři Spojeného království, Nizozemska a Polska a prezident Turecka. Tento a příští týden má dorazit také několik ministrů zahraničí, včetně Německa a Francie.
„Světoví vůdci se snaží najít svou roli, jak být součástí řešení v tom, co se děje kolem Ukrajiny, a je to dobře, protože to přitahuje pozornost.“
Oleksandr Danylyuk, bývalý poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského
Zejména Francie a Německo vedou jednání, která by mohla dát Putinovi záchranou cestu k deeskalaci, se zaměřením na kroky k prosazení dlouho váznoucí dohody Minsk-2 o úloze regionu Donbas na východní Ukrajině. Ruští a ukrajinští představitelé se minulý týden sešli v Paříži, aby obnovili rozhovory o dohodě Minsk-2, která zůstává od jejího podpisu v roce 2015 neimplementována, přičemž další kolo je naplánováno na příští týden v Berlíně. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil s Putinem podruhé za několik dní v pondělí. V Kremlu bylo uvedeno, že podrobně diskutovali o bezpečnostních požadavcích Ruska a mohou se sejít k dalším rozhovorům.
Možná byste si chtěli přečíst
„Světoví vůdci se snaží najít svou roli, jak být součástí řešení v tom, co se děje kolem Ukrajiny, a je to dobře, protože to přitahuje pozornost,“ řekl Oleksandr Danylyuk, který sloužil jako poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro národní bezpečnost. a nyní vede think-tank Centrum pro národní odolnost a rozvoj v Kyjevě. „Co by mohlo být špatné, je to, že by svým vstupem hledali něco, co by přineslo nějaké výsledky – a riziko by mohlo být, že by toto řešení mohlo být na naše náklady, na úkor Ukrajiny,“ řekl.
Když koncem loňského roku začala krize, kdy Kreml trval na přímém jednání s Washingtonem a odvolal ukrajinskou vládu jako západní loutku, ukrajinští představitelé se obávali, že o osudu jejich země by se mohlo rozhodnout bez nich. „Nic o Ukrajině bez Ukrajiny,“ stalo se mantrou ukrajinských diplomatů, kteří vychvalují přehlídku vysokých západních představitelů přistávajících v Kyjevě jako důkaz, že jejich postup je úspěšný.
„Rusko neočekávalo takovou úroveň solidarity světa s Ukrajinou, když začalo tuto eskalaci,“ řekl v pondělí ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Desítky tun obranných zbraní, vybavení a munice, které dnes přicházejí na Ukrajinu, vytvářejí spoustu argumentů, které posilují vyjednávací pozici Ukrajiny. Všechny tyto zbraně jsou potřeba právě proto, abychom je nemuseli používat,“ řekl.
Zatímco Německo dlouho odmítalo posílat zbraně na Ukrajinu, několik zemí NATO se v posledních dnech rozhodlo snížit mezery v obranných schopnostech Ukrajiny. Spojené království poskytlo kolem 2000 lehkých protitankových raketových systémů, USA poslaly další várku protitankových střel Javelin a pobaltské státy dodaly protiletadlové střely Stinger americké výroby. Spojené království a Francie uvedly, že by mohly přidat vojáky k opevnění východního křídla NATO.
Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan je naplánován na návštěvu Kyjeva koncem tohoto týdne, dlouhodobě spolupracuje s Ukrajinou na ozbrojených dronech Bayraktar TB2, které prokázaly zásadní změnu ve válce Ázerbájdžánu proti arménským silám v Náhorním Karabachu v roce 2020. Ukrajina začala používat Bayraktary v Donbasu loni na podzim.
„Ankara se skutečně obává ruské expanze, vypěstovala si zvláštní vztah s Ukrajinou a soustavně podporuje nezávislost postsovětských republik,“ řekl Asli Aydintasbas, expert na Turecko z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Dodala však, že Erdogan si je také vědom skutečnosti, že turecké jednotky jsou schopny operovat v Sýrii pouze díky souhlasu Ruska, což je tlakový bod omezující schopnost Ankary nabídnout Ukrajině významnou pomoc. „Rusko má obrovský vliv,“ řekla. „Na Ukrajině může zajít jen tak daleko.“
Polsko, jehož premiér Mateusz Morawiecki má přijet v úterý do Kyjeva na schůzku se Zelenským, v pondělí uvedlo, že by bylo ochotno poslat na Ukrajinu protiletadlové rakety, pokud Kyjev tuto nabídku schválí. „Jsme připraveni to doručit každou chvíli,“ řekl šéf polského úřadu národní bezpečnosti Paweł Soloch. Rakety jsou součástí větší dodávky munice, zbraní a zdravotnického materiálu, které Polsko nabízí svému východnímu sousedovi, řekl Soloch, aniž by upřesnil další zúčastněné zbraně.
Komisař Evropské unie pro obchod Valdis Dombrovskis byl v pondělí v Kyjevě, aby zjistil podrobnosti o finančním balíčku ve výši nejméně 1,2 miliardy eur, což odpovídá zhruba 1,35 miliardám dolarů, který blok oznámil minulý týden. Očekává se, že EU v příštích týdnech oznámí další podporu Kyjevu. V Bruselu představitelé EU stále pracují na balíčku finančních, exportních a energetických sankcí, které chystají pro případ ruské invaze na Ukrajinu, zatímco blok v posledních dnech vytáčel jak podporu pro Kyjev, tak dialog s Moskvou. Vysoký představitel EU v pondělí řekl, že doufají, že balíček dokončí během příštího týdne.
Jednou z hlavních výjimek ze západních projevů solidarity s Ukrajinou je maďarský premiér Viktor Orbán, který má v úterý navštívit Moskvu a setkat se s Putinem. Orban – který vládne Maďarsku polovinu jeho postkomunistické historie – má antagonistický vztah k Ukrajině a obviňuje Kyjev z porušování práv na vzdělání etnických Maďarů v části západní Ukrajiny, která kdysi patřila Maďarsku. Orban využil maďarského veta ve 30členném NATO k zablokování formálních schůzek vojenské aliance s Ukrajinou. Jeho vláda se přitom zatím přihlásila k výzvám EU k uvalení přísných sankcí na Rusko, pokud napadne Ukrajinu, a pravidelně souhlasí s obnovováním stávajících sankcí EU.
Orban se v posledním desetiletí sblížil s Putinem, když se rozcházel s po sobě jdoucími vládami USA, které považoval za příliš kritické vůči jeho krokům upevňování státní moci nad médii a akademickou sférou. Jeho plánovaná cesta do Moskvy již vyvolala kritiku maďarské opozice. „Rusko, které zvažuje invazi na Ukrajinu, nás žádá, abychom zradili naše spojence, vzdali se své suverenity a učinili naši zemi vojensky bezbrannou,“ uvedl United for Hungary, hlavní opoziční aliance země. „V této napjaté situaci je zrada jít do Moskvy.“
Zdroj: Wall Street Journal
