Když USA varovaly před hrozící ruskou invazí na sousední Ukrajinu, prezident Biden v zásadě souhlasil se setkáním se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem za předpokladu, že Rusko ustoupí před potenciálním útokem svého menšího souseda. Rozhodnutí prezidenta Bidena přišlo během diskuse s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který uspořádal záplavu telefonátů s cílem najít diplomatické řešení krize. V hovoru se svým americkým protějškem navrhl Macron summit mezi prezidenty Bidenem a Putinem a poté schůzku s dalšími vládami o bezpečnosti a strategické stabilitě v Evropě, uvedla kancelář francouzského prezidenta v prohlášení. Biden a Putin přijali princip takového summitu, uvedla kancelář Macrona.
Bílý dům potvrdil, že prezident Biden v zásadě přijal schůzku s prezidentem Putinem za předpokladu, že Rusko nenapadne Ukrajinu. „Jsme vždy připraveni na diplomacii,“ uvedla v prohlášení tisková mluvčí Jen Psakiová. „Jsme také připraveni zavést rychlé a vážné důsledky, pokud by Rusko místo toho zvolilo válku. “ A v současné době se zdá, že Rusko velmi brzy pokračuje v přípravách na rozsáhlý útok na Ukrajinu. Další představitel Bílého domu zdůraznil, že summit se uskuteční pouze v případě, že Rusko nenapadne Ukrajinu a že na prvním místě bude schůzka ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena a jeho ruského protějšku, ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úředník uvedl, že načasování a formát jakéhokoli summitu se teprve určí, a označil to za „zcela pomyslné“. Blinken a Lavrov o tom budou více diskutovat, pokud invaze nezačala jejich plánovanou schůzkou, podle úředníka Bílého domu.
„Jsme vždy připraveni na diplomacii.“
Jen Psakiová, tisková mluvčí Joa Bidena
Dříve Bělorusko uvedlo, že Rusko rozšíří svá vojenská cvičení s Běloruskem poblíž ukrajinských hranic, na kterých se bude podílet asi 30 000 vojáků. Cvičení mělo skončit o víkendu, ale Bělorusko v neděli oznámilo, že bude pokračovat na neurčito poté, co síly podporované Ruskem obvinily Ukrajinu z ostřelování civilních oblastí na územích, která kontrolují. Západní představitelé podpořili tvrzení Kyjeva, že tvrzení jsou součástí operace pod falešnou vlajkou, jejímž cílem je ospravedlnit útok vedený Ruskem. Rusko nashromáždilo na ukrajinských hranicích až 190 000 vojáků, z toho asi 30 000 na cvičení ve spojeneckém Bělorusku. Moskva požaduje, aby se Kyjev vzdal svých aspirací na vstup do Severoatlantické aliance a dal ruským zástupcům hlavní slovo v budoucnosti Ukrajiny
Nedělní vývoj na diplomatické frontě naznačil, že Putin by mohl být ochoten ustoupit z pokraje války, alespoň v bezprostřední budoucnosti, protože hledal řešení, které by zachránilo tvář krize. „Putin právě zahájil novou kapitolu,“ řekl Oleksandr Danylyuk, bývalý poradce pro národní bezpečnost na Ukrajině. „Je to přestávka, která Putinovi umožňuje znovu se zaměřit, přehodnotit a přeskupit, než podnikne další kroky. Celá válka je pro něj nepředvídatelná – nikdy nevíte. Je snadné začít válku, ale nikdy nevíte, jak skončí.“
Americké zpravodajské hodnocení nabídlo zcela odlišný obrázek o záměrech Putina. Jeden americký zpravodajský úředník řekl, že USA rozhodly, že Putin již vydal rozkazy k útoku svým velitelům. Prezident Biden v neděli vedl schůzi Rady národní bezpečnosti, aby diskutoval o ruském vojenském budování na hranicích Ukrajiny. Někteří američtí představitelé se obávají, že prodloužení ruských vojenských cvičení v Bělorusku nesignalizuje odložení možného útoku na Ukrajinu, ale spíše nabízí Moskvě prostor pro prodloužené vojenské tažení proti Kyjevu a dalším městům nacházejícím se poblíž hranic s Běloruskem. Vysoký představitel administrativy v lednu řekl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko by mohl ruské armádě udělit neomezený přístup jako prostředek, jak zůstat v přízni Putina.
Ostřelování přes linii příměří v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny v posledních dnech zesílilo a úřady instalované Ruskem v oblastech kontrolovaných Moskvou od roku 2014 nařídily mobilizaci mužů v bojovém věku a naléhaly na evakuaci žen a dětí. Kyjev a jeho západní partneři tvrdí, že tyto kroky jsou součástí ruské propagandistické kampaně, která má ospravedlnit plnohodnotnou vojenskou invazi na Ukrajinu, ke které Biden řekl, že očekává, že k ní dojde během několika dní. Macron řekl, že Rusko, Ukrajina, Francie a Německo obnoví rozhovory v tzv. normandském formátu na základě návrhů předložených Kyjevem v minulých dnech. On a Putin se shodli na „nutnosti upřednostnit diplomatické řešení krize a udělat vše pro jeho dosažení“, podle francouzského popisu rozhovoru. Francouzští a ruští ministři zahraničí se mají setkat v nadcházejících dnech, zatímco další konzultace proběhnou v Paříži, uvedl francouzský účet. Německý kancléř Olaf Scholz má podle německého představitele samostatně hovořit s Putinem v pondělí.
Asistent Macrona řekl, že Putin řekl francouzskému vůdci, že ruské jednotky v Bělorusku se ze země stáhnou, jakmile bude dokončeno jejich vojenské cvičení. Pobočník dodal, že Putin řekl, že na stažení pracuje s ruským ministerstvem obrany. Ruští a francouzští vůdci se neshodli na tom, kdo nese vinu za násilí na východní Ukrajině, řekl poradce. Putin obvinil ukrajinské síly, zatímco Macron řekl, že za to mohou ruští separatisté, řekl poradce. „Stále jsme v situaci vysoké volatility, ale stále je tu prostor pro diplomacii,“ řekl poradce Macrona a dodal, že „diplomatické zdroje nebyly vyčerpány.“ Macron také hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po nedělním jednání s Putinem, jeho druhém rozhovoru s ukrajinským vůdcem za dva dny. Francouzský vůdce pochválil Zelenského za jeho „klid a odhodlání zabránit eskalaci“.
Kreml ve svém nedělním prohlášení obvinil Zelenského z toho, že odmítl implementovat takzvané Minské dohody, které ukončily velké boje na Donbasu v roce 2015, a které – v interpretaci Moskvy – by mohly poskytnout ruským zástupcům významné slovo v novém uspořádání Ukrajiny, potenciálně zastavení sbližování země se Západem. Kreml přesto řekl, že Putin souhlasil s „intenzivnějším hledáním řešení diplomatickými prostředky“, včetně uspořádání dalšího setkání o Minských dohodách mezi hlavními poradci čtyř národů ve formátu Normandie. Zatímco první takové setkání v Paříži v lednu vedlo k určitému pokroku, druhé v Berlíně na začátku tohoto měsíce skončilo neúspěchem.
Zadržení ruských sil v Bělorusku, kousek od ukrajinského hlavního města Kyjeva, dává Putinovi extra páku k nátlaku na Zelenského kvůli bolestivým ústupkům. Jen několik hodin před plánovaným ukončením cvičení v Bělorusku Minsk prohlásil, že budou pokračovat na neurčito. Běloruský ministr obrany Viktor Khrenin prohlásil, že země sousedící s Běloruskem jsou „napumpované moderními zbraněmi“. Evropa je tlačena k válce, dodal, a „začala silně zapáchat střelným prachem“. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že rozšíření ruských vojenských cvičení v Bělorusku se očekává. „Měli bychom být připraveni odolat silnému tlaku v nadcházejícím období. Nepřítel má v úmyslu destabilizovat Ukrajinu zevnitř, vyděsit nás a donutit ke kapitulaci. Ale budeme stát pevně,“ řekl.
Ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer řekl, že ruští vojáci v současné době v Bělorusku nemohou zůstat neomezeně kvůli problémům se zásobováním a budou se muset v určitém okamžiku přemístit na své základny. Kromě toho přítomnost jednotek se základnami na ruském Dálném východě v Bělorusku odhaluje oblasti sousedící s Čínou, což je stav, o kterém Felgenhauer řekl, že Rusko nebude chtít udržet dlouho. „Pokud dojde k politickému rozhodnutí o dlouhodobé přítomnosti ruské armády v Bělorusku, je to jiný příběh,“ řekl.
V pátek Biden řekl, že očekává, že Putin v nadcházejících dnech zahájí ruskou invazi na Ukrajinu s cíli včetně Kyjeva. Kreml hledal formální záruku, že NATO nikdy nepřijme Ukrajinu a další bývalé sovětské státy jako členy a vrátí rozmístění vojáků do stavu z roku 1997, než aliance přijala státy východní a střední Evropy. V pořadu CNN „State of the Union“ Blinken řekl, že pokračování ruských vojenských cvičení a shromažďování vojáků na ukrajinské hranici je součástí předpokládaných základů, které Moskva položila pro ruskou invazi svého menšího souseda. „Toto vše, spolu s operacemi pod falešnou vlajkou, které jsme viděli během víkendu, nám říká, že příručka, kterou jsme připravili, se posouvá kupředu,“ řekl.

Rusko opakovaně prohlásilo, že má v úmyslu stáhnout vojáky zpět, jakmile cvičení skončí, ale zintenzivnění bojů na východní Ukrajině vyvolalo tvrzení Moskvy, že Ukrajina připravuje vojenskou ofenzívu s cílem znovu dobýt území od sil podporovaných Ruskem v oblasti Donbasu. Separatisté obsadili části východu země v ozbrojeném konfliktu, který začal v roce 2014 a od té doby pokračuje a vyžádal si více než 14 000 obětí. Ruská Federální bezpečnostní služba, která kontroluje hranice země, v neděli uvedla, že od zahájení hromadné evakuace obyvatel přešlo do sousedního Rostovského regionu více než 30 000 obyvatel samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky v oblasti Donbasu. úřady v oblastech kontrolovaných Ruskem v pátek. V Rusku vyhlásily stav nouze Rostovská a Voroněžská oblast, která sousedí s Ukrajinou, s odkazem na příliv lidí.
Mluvčí ukrajinské armády Dmytro Lutsyuk v neděli řekl, že během 24 hodin bylo zaznamenáno 20 případů dělostřelecké palby silami vedenými Ruskem a že jeden příslušník služby byl zraněn a převezen do nemocnice se zraněními střepinami. Lutsyuk dodal, že od soboty vstoupilo přes linii příměří více než 860 obyvatel odtržených republik. Kromě cvičení v Bělorusku Rusko provádí rozsáhlé námořní manévry na Černém a Azovském moři, s válečnými loděmi v bezprecedentním počtu z ruských baltských, černomořských a severních flotil. Rusko dříve uvedlo, že tato námořní cvičení skončí v sobotu večer. Zatímco válečné lodě a podpůrná plavidla se zhroutily, zůstávají v oblasti. „Cvičení mělo skončit včera v noci,“ řekl Andrii Ryzhenko, bývalý kapitán ukrajinského námořnictva, nyní v Centru pro obranné strategie, think-tanku se sídlem v Kyjevě. „Ale nic nenasvědčuje tomu, že by to zabalili.“ Naší starostí je zejména přistávání lodí.“ Rusko začátkem tohoto měsíce oznámilo, že námořní cvičení u krymského pobřeží budou pokračovat do 11. března.
Zdroj: Wall Street Journal