Ruské jednotky a tanky zatlačily na Ukrajinu a nálety zasáhly hlavní město země a více než tucet dalších měst ve čtvrtek brzy poté, co prezident Vladimir Putin řekl, že nařídil vojenskou operaci s cílem „demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu“ a postavit její vůdce před soud. Ukrajinští představitelé uvedli, že první vlna úderů byla zaměřena na vojenská zařízení, letiště a vládní zařízení po celé zemi, stejně jako na zařízení pohraničních sil. Ukrajinská pohraniční služba uvedla, že její jednotky byly napadeny podél hranic s Ruskem a Běloruskem. Video, které na internetu zveřejnila pohraniční služba, ukazuje kolony ruských tanků a obrněných transportérů pohybujících se na jih Ukrajiny, zatímco v Charkově, největším městě východní Ukrajiny, obyvatelé uvedli, že po zásahu do skladu zbraní byl vidět velký požár.
Těžké ostřelování zamířilo na město Mariupol v Azovském moři. Po sedmé hodině ranní se v Kyjevě rozezněly náletové sirény a městské letiště bylo napadeno. Ukrajinská armáda uvedla, že sestřelila pět ruských bojových letadel a jeden vrtulník. Rusko popřelo, že by bylo zasaženo jakékoli z jeho letadel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v televizním ranním projevu vyzval občany, aby zachovali klid. „Pracujeme, naše armáda funguje,“ řekl. „Nepropadejte panice, jsme silní, jsme připraveni na všechno, překonáme.“ Zelenskyj řekl, že nařídil zavedení stanného práva na Ukrajině a mluvil o útoku s prezidentem Bidenem. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov řekl, že vláda vyzbrojuje občany, kteří se připojili k jednotkám územní obrany ve svých domovských městech. „Ukrajina vstupuje do stavu totální obrany,“ uvedl ve zprávě na sociálních sítích. „Smrt ruským okupantům!“
„Pro válečné zločince neexistuje žádný očistec – jdou rovnou do pekla!“
Sergiy Kyslytsya, ukrajinský velvyslanec při OSN
Kyjev okamžitě nenabídl žádný oficiální odhad obětí. Vysoký ukrajinský představitel ale řekl, že věří, že stovky ukrajinských vojáků zemřely při ruských náletech a raketových útocích, které začaly v 5 hodin ráno místního času. Ruské ministerstvo obrany podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti uvedlo, že se zaměřilo pouze na vojenská zařízení a nezaútočilo na města ani na civilní obyvatelstvo. Biden označil krok Putina za nevyprovokovaný, neopodstatněný útok na Ukrajině a zavázal se k dalšímu postupu proti Rusku. „Prezident Putin zvolil předem promyšlenou válku, která přinese katastrofální ztráty na životech a lidské utrpení,“ uvedl v prohlášení.
Britský premiér Boris Johnson na Twitteru uvedl, že „prezident Putin si zvolil cestu krveprolití a destrukce“ a řekl, že Spojené království a jeho spojenci „odpoví rozhodně“. Evropská unie oznámila sankce zasahující ruský finanční sektor, zmrazení aktiv a zákaz vývozu technologií do země. Předsedkyně výkonné složky bloku Ursula von der Leyenová uvedla, že sankce zasáhnou „strategická odvětví ruské ekonomiky“ a „oslabí ruskou základnu a její schopnost modernizace“. Útok byl dosud nejagresivnější akcí Putina, když se snažil napravit to, co považuje za ruské ztráty od rozpadu Sovětského svazu, konce studené války a rozšíření Severoatlantické aliance a Evropské unie směrem k Rusku. hranic.
Kroky Moskvy představovaly pro USA a jejich spojence test jejich jednoty ohledně toho, jak reagovat na výzvu Putina vůči globální rovnováze sil. USA slíbily tvrdé ekonomické sankce, ale Putin má také páku: Rusko je hlavním dodavatelem energie do Evropy. Těsně před zahájením náletů ruská televize odvysílala projev Putina, ve kterém řekl: „Okolnosti vyžadují, abychom podnikli rozhodné a okamžité kroky“ k odstranění ukrajinských vůdců, které obvinil ze „spáchaní mnoha krvavých zločinů“. „Věřím ve vaši podporu, v tu nepřemožitelnou sílu, kterou nám dává naše láska k vlasti,“ řekl v projevu, který přehrála státní televize, když se Rusové probudili.
Ruský vůdce kritizoval expanzi NATO na východ v desetiletích od kolapsu v roce 1991 a prohlásil, že Moskva čelila „podvodu a pokusům o nátlak a vydírání“. A vydal důrazné varování před jakýmkoli pokusem zastavit ruský přesun na Ukrajinu, když řekl, že Rusko je „jednou z nejmocnějších jaderných mocností na světě“. Putin své jednání odůvodnil tím, že odpovídá na žádosti o pomoc od vůdců dvou Ruskem kontrolovaných separatistických regionů Doněcka a Luhanska, které tento týden uznal za nezávislé. Putin řekl, že jeho plány nezahrnují okupaci Ukrajiny, vojenská aktivita podél ukrajinských hranic naznačuje něco jiného. Vyzval ukrajinské vojáky, aby složili zbraně a odešli domů.
Když Putin oznámil invazi na Ukrajinu, sešla se Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, aby projednala krizi, přičemž diplomaté souhlasili s hlasováním o rezoluci proti Rusku ve čtvrtek, ale Moskva pravděpodobně nebude čelit žádným následkům, protože má trvalé právo veta. člen zastupitelstva. Výzvy k rezoluci OSN zazněly na mimořádném nočním zasedání rady, které začalo výzvami ke zdrženlivosti a míru – ale přesunulo se poté, co ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja přečetl z prohlášení Putina o zahájení vojenských operací na Ukrajině. Ukrajinský velvyslanec při OSN Sergiy Kyslytsya vyzval Nebenzyu, aby ujistil radu, že na celé Ukrajině nedojde k rozsáhlé válce. „Ruská federace by se měla vzdát odpovědnosti prezidenta Rady bezpečnosti a přenést tyto odpovědnosti na legitimního člena,“ řekl Kyslycja. „Pro válečné zločince neexistuje žádný očistec – jdou rovnou do pekla, velvyslanče.“
O několik hodin dříve Zelenskij, ukrajinský vůdce, vyzval ruské občany v ruštině a řekl, že jeho národ nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu a že odpovědnost za rozpoutání konfliktu, který by mohl způsobit desítky tisíc mrtvých, ponese přímo Putin. Zelenskij, který je židovského původu, se vysmíval tvrzením ruské propagandy, že Ukrajina je nějakým způsobem oddána neonacistům, a poukazoval na to, že během druhé světové války zemřelo osm milionů Ukrajinců a že jeho vlastní dědeček byl v té době vyznamenaným sovětským důstojníkem. „Říkají, že jsme nacisté. Ale jak může být nacista národ, který obětoval více než osm milionů lidí pro vítězství nad nacismem? Jak můžu být nacista?“ řekl. „Řekni to mému dědečkovi, který strávil celou válku v sovětské armádě a zemřel jako plukovník na svobodné Ukrajině.“
Na ulicích v Kyjevě ve čtvrtek ráno nebyly žádné zjevné známky paniky, navzdory kvílení náletových sirén a dunění vzdálených explozí. Někteří obyvatelé se procházeli, zatímco jiní spěchali s taškami a batohy v ranní tmě. U čerpacích stanic se podél bulváru vedoucího na západ z Kyjeva směrem na Lvov, město nedaleko polských hranic, vytvořily řady automobilů. Ukrajinská policie hlídající objekt před ruskou ambasádou uvedla, že personál odcházel postupně a že poslední z nich odjel v několika autech kolem 20:00 ve středu večer. Květinářství a kavárna vedle velvyslanectví se otevřely podle plánu v 7:00 „Očekáváme, že tento den bude jako každý jiný – lidé neruší narozeniny ani pohřby,“ řekla 24letá Anya, která obchod otevřela. Své příjmení odmítla uvést. „A květiny vždycky zvednou náladu.“ Řekla, že se probudila před setměním, aby otevřela obchod poté, co útok začal, a odjela autobusem do práce s dalšími ospalými dojíždějícími.

Ukrajinská centrální banka mezitím omezila výběry hotovosti na 100 000 ukrajinských hřiven denně, v přepočtu asi 3 340 USD. Opravil také oficiální směnný kurz. Ukrajinský vzdušný prostor byl podle Eurocontrolu, který řídí evropský letový provoz, uzavřen pro všechna civilní letadla. Pilotům a provozovatelům bylo zasláno formální upozornění na „potenciální nebezpečí pro civilní letectví“. Ukrajinští zákonodárci ve středu schválili nouzovou legislativu, která umožní Kyjevu připravit se na ruský útok, přičemž političtí rivalové Zelenského odložili své stížnosti a uzavřeli řady ve jménu obrany nezávislosti Ukrajiny. „Ukrajina především. Dokud potrvá riziko invaze, přijímáme moratorium na vše, co podkopává národní jednotu,“ řekl v rozhovoru bývalý prezident Petro Porošenko, hlavní soupeř Zelenského. „Ukrajinský lid ukazuje jednotu, ukrajinská společnost ukazuje jednotu, odpovědní státníci Ukrajiny demonstrují jednotu.“
Zelenskij odkládal mobilizaci vojáků a další zjevné přípravy celé týdny, protože se obával, že panika zničí již tak narušenou ukrajinskou ekonomiku. Svůj přístup změnil poté, co Putin uznal nezávislost dvou Ruskem podporovaných států v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny a pronesl projev plný stížností, který zpochybnil právo Ukrajiny na existenci suverénního národa. Čína na ruský útok na Ukrajinu reagovala výzvou všech stran ke zdrženlivosti a zabránění tomu, aby se situace vymkla kontrole. „Stále doufáme, že dotčené strany nezavřou dveře míru a místo toho se zapojí do dialogu a konzultací a zabrání další eskalaci situace,“ řekla ve čtvrtek mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying během pravidelné tiskové konference v Pekingu. Američtí zákonodárci obou stran ve Washingtonu rychle vyzvali ke zvýšení sankcí a posílení obrany NATO v reakci na vojenskou akci Ruska na Ukrajině.
Senátor Mark Warner (D., Va.), předseda senátního výboru pro zpravodajské služby, řekl, že Putin svou nezákonnou invazí ukončil desetiletí všeobecného míru. Warner řekl, že je čas zvýšit „míru bolesti“ sankcí a posílit obranu spojenců NATO. „I když stále existuje příležitost pro Rusko zvrátit kurz, nemůžeme nadále doufat, že tato patová situace bude vyřešena mírovou cestou,“ řekl Warner. „Proto musíme všichni, na obou stranách uličky a na obou stranách Atlantiku, spolupracovat, abychom Putinovi ukázali, že tato agrese nebude ponechána bez trestu.“ Senátor Kevin Cramer (R., ND), člen senátního výboru pro ozbrojené služby, řekl, že sankce byly nutné před měsíci, aby se odvrátila invaze, ale nyní „musíme okamžitě zavést silné, primární a sekundární sankce“. V sousedním Bělorusku, blízkém ruském spojenci, kde Moskva také shromáždila vojáky na severním křídle Ukrajiny, řekl autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko jednání, která by krizi uklidnila. „Jsme Slované, tři slovanské národy,“ řekl Lukašenko na setkání bezpečnostních úředníků. „Pojďme se posadit a rozhodnout o našem osudu pro budoucnost, navždy.“
Zdroj: Wall Street Journal