Ruští a ukrajinští představitelé jsou připraveni setkat se na prvních rozhovorech od doby, kdy Moskva před čtyřmi dny zahájila svou invazi, když se ukrajinští obránci drželi hlavního města Kyjeva a zatlačili ruské jednotky v městském boji v jeho druhém největším městě, Charkov. Ruský prezident Vladimir Putin na znamení rostoucího napětí se Západem ohledně Ukrajiny nařídil, aby byly jaderné odstrašující síly země uvedeny do pohotovosti. Západní spojenci mezitím eskalovali snahy čelit Rusku. Členské země Evropské unie dodají Ukrajině proudové stíhačky, řekl šéf zahraniční politiky bloku a EU a Kanada plánují zakázat ruským letadlům vstup do jejich vzdušného prostoru a připojí se tak k dalším zemím, které zamezí přístupu Ruska ke globálním leteckým trasám. Rusko v neděli vyslalo delegaci do jihoběloruského města Gomel, ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se odmítl sejít v zemi, která se stala odrazovým můstkem pro ruské útoky.
Zelenskij však později během dne telefonicky hovořil s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a řekl, že souhlasí s tím, aby se jeho vyslanci setkali s ruskou delegací na řece Prypiat podél ukrajinsko-běloruské hranice. Lukašenko se během rozhovoru, prvního po dvou letech obou mužů, zavázal, že mezitím nebude z Běloruska prováděna žádná ruská vojenská aktivita, řekl Zelenskij. Není jasné, do jaké míry by plánovaná jednání mohla ovlivnit ruskou vojenskou ofenzívu, která narazila na mnohem tužší odpor ukrajinských sil, než mnozí v Rusku i na Západě očekávali. „Ve výsledku tohoto setkání moc nevěřím, ale zkusme to, aby si žádný občan Ukrajiny nemyslel, že jsem se jako prezident nepokusil zastavit válku, když byla příležitost, ne nezáleží na tom, jak malý,“ řekl Zelenskyj.
„Ve výsledku tohoto setkání moc nevěřím, ale zkusme to, aby si žádný občan Ukrajiny nemyslel, že jsem se jako prezident nepokusil zastavit válku, když byla příležitost, ne nezáleží na tom, jak malý.“
Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny
Putin odmítl přijmout telefonát od Zelenského v předvečer čtvrteční invaze. Ruští představitelé krátce po začátku války uvedli, že s Kyjevem budou hovořit až poté, co ukrajinští vojáci složí zbraně. Putin později vyzval ukrajinskou armádu, aby provedla puč proti demokraticky zvolenému prezidentovi země. To, že Moskva nyní usiluje o bezpodmínečná jednání, bylo v Kyjevě oslavováno jako úspěch Ukrajiny a jejích ozbrojených sil. „Nepřítel ztrácí dech,“ řekl Zelenskij poradce Oleksij Arestovyč. „Ještě den nebo dva a ofenziva se zhroutí.“ Putin, když zvýšil sázky své konfrontace se Západem, nařídil ruskému ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu „převést odstrašující síly ruské armády do zvláštního režimu bojové služby“. Putin citoval hrozbu západních sankcí a to, co popsal jako agresivní prohlášení představitelů Severoatlantické aliance.
Možná byste si chtěli přečíst
Krok oznámený Putinem by uvedl ruskou síť jaderných raket, která je obvykle odpojená, do stavu, kdy ji lze v případě potřeby použít – jeden krok od skutečného odpálení rakety, řekl Pavel Podvig, expert na problematiku Ruské jaderné síly. Ukrajina, která má stálé ozbrojené síly asi 200 000 příslušníků armády, uvedla, že za posledních 48 hodin zmobilizovala dalších 100 000 vojáků. Podle amerických odhadů Rusko v předvečer invaze shromáždilo na ukrajinských hranicích asi 190 000 lidí. V neděli brzy ruské síly zatlačily hluboko do Charkova, průmyslového města blízko ruských hranic. Mnoho z jednotek lehké pěchoty bylo přepadeno a zabito nebo zajato ukrajinskými silami o několik hodin později. Na záběrech sdílených ukrajinskými silami v neděli ráno bylo vidět pět obrněných vozidel Tigr-M s ruským označením „Z“ zničených na ulici Charkov, přičemž ukrajinští vojáci si pomáhali ruskou municí a vybavením, včetně několika protitankových raket. Tigr-M byl také viděn hořet na další křižovatce Charkova. Obyvatelé uvedli, že se odpoledne zdálo, že město bude pod pevnou ukrajinskou kontrolou. „Dokončujeme čištění města od nepřítele,“ uvedl na sociální síti charkovský guvernér Oleh Synehubov.
Ukrajinské úřady nařídily obyvatelům Kyjeva, aby zůstali uvnitř až do pondělního rána, zatímco budou pátrat po ruských infiltrátorech, kteří se přes noc zapojili do několika přestřelek s ukrajinskými vojáky a civilními dobrovolníky. Během dne nebyla slyšet žádná střelba. „Kyjev se dál drží.“ V Kyjevě nejsou žádní ruští vojáci,“ uvedl starosta Vitalij Kličko ve videoproslovu. Rachot výbuchů ruských náletů a dělostřelectva pokračoval v Kyjevě až do neděle. Ze skladiště pohonných hmot ve městě Vasylkiv jižně od hlavního města se na obzoru města zvedl černý oblak, který po zásahu v noci začal hořet. Obyvatelé oblastí severozápadně od Kyjeva, poblíž černobylské zóny vyloučení z jaderné katastrofy, uvedli, že ruské obrněné jednotky nadále proudily z Běloruska kvůli očekávanému velkému útoku na Kyjev.
Oleksandr Markušin, starosta Irpeň, města severozápadně od Kyjeva, řekl, že nedělní bitvy vyústily v porážku tamní ruské tankové jednotky. Video, které zveřejnili ukrajinští představitelé z Irpenu, ukazuje doutnající ruská obrněná vozidla a mrtvoly v ruských uniformách. Další videa z nedalekého města Bucha ukazovala ohořelé a kouřící zbytky ještě větší ruské kolony. Arestovyč, poradce Zelenského, řekl, že síly byly zasaženy ukrajinským dělostřelectvem, letectvem a mechanizovanými jednotkami, což přimělo další ruské síly postupující na Kyjev k taktickému ústupu. Rusko v neděli poprvé přiznalo, že ve válce na Ukrajině utrpělo smrtelné ztráty, ale čísla nezveřejnilo a tvrdilo, že ukrajinské ztráty byly několikanásobně vyšší. Ukrajina přijala politiku nezveřejňovat údaje o vojenských obětech. Mluvčí ruské armády generálmajor Igor Konašenkov řekl, že Rusko od začátku války zasáhlo 1067 ukrajinských vojenských cílů, popřel, že by Moskva útočila na civilní cíle, a vyzval ukrajinské síly, aby se vzdaly.
Arestovych v neděli varoval, že navzdory slibům, které dal Lukašenko Zelenskému, má Kyjev informace, že běloruské ozbrojené síly jsou připraveny vstoupit do konfliktu na straně Ruska. Odmítl vojenský význam takového kroku s tím, že Bělorusko má jen asi 45 000 vojáků, z nichž pouze 17 000 je bojeschopných, a že mnozí by se zdráhali bojovat se svými ukrajinskými sousedy. Balistická střela odpálená z Běloruska zasáhla v neděli odpoledne letiště Žitomir západně od Kyjeva, uvedli ukrajinští představitelé. Ukrajinská vláda každým dnem předpovídá rostoucí důvěru a tvrdí, že těžký odpor v celé zemi zmařil plán Putina na svržení ukrajinského vedení a zničení jeho schopností velení a řízení bleskovým úderem. „Tyto tři dny navždy změnily naši zemi a svět,“ řekl v neděli ráno ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „Tohle budou náročné časy dopředu.“ Nyní už ale nejsme jediní, kdo věří ve své vítězství. A proto dostáváme pomoc, která byla před třemi dny nemyslitelná.“
Několik zemí, které dříve odmítly dodat Ukrajině sofistikované zbraně, aby pomohly vyrovnat vojenskou výhodu Ruska, v posledních dnech změnilo názor a EU v neděli učinila bezprecedentní rozhodnutí financovat nákupy zbraní na Ukrajině. Protitankové a protiletadlové střely, které již před vypuknutím války dodaly Ukrajině USA, Spojené království, Polsko a pobaltské státy, již pomohly napravit rovnováhu, uvedli ukrajinští představitelé. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli řekl, že ruská delegace dorazila do Běloruska již v neděli ráno a je připravena zahájit jednání s Ukrajinou. Součástí ruské delegace je prezidentský poradce Vladimir Medinskij; náměstci ruského ministra obrany a zahraničních věcí; Leonid Sluckij, předseda Mezinárodního výboru ruské Státní dumy; a ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov, řekl Peskov.
Medinskij řekl ruské státní tiskové agentuře RIA, že zástupci Ruska jsou připraveni k jednání kdykoli. „Každá hodina je pro nás zachráněným životem,“ citovala ho agentura. V Kyjevě trávili obyvatelé noc v protileteckých krytech a suterénech, zatímco městem otřásly výbuchy. Ukrajinská armáda uvedla, že zachytila balistickou střelu vypálenou na Kyjev z Běloruska. „Bojíme se, celou noc se třeseme,“ řekla prodavačka Lena, která spala se svým kolegou v zadní části obchodu s potravinami v centru Kyjeva. „Prosím, řekni mi, že to bude v pořádku.“ Nechala obchod otevřený, aby si obyvatelé sousedství mohli koupit jídlo. „Noc byla těžká.“ To, co nám dělají, je pomsta. Je to terorismus,“ řekl Zelenskyj v nedělním projevu. „Vědomě se rozhodli zasáhnout civilisty a vše, co činí život normální.“ Elektrárny, nemocnice, školky, obytné domy – všechny jsou denně terčem útoků.“
Zelenskyj v neděli oznámil vytvoření nové Mezinárodní legie ukrajinské armády po vzoru mezinárodních brigád, které pomáhaly bránit španělskou republiku v tamní občanské válce ve 30. letech 20. století. Legislativa umožňuje zahraničním občanům vstoupit do ukrajinské armády a Zelenskij vyzval potenciální dobrovolníky, aby kontaktovali vojenské atašé ukrajinských ambasád v zahraničí. „Není to jen ruská invaze na Ukrajinu, je to začátek války proti Evropě. Proti jednotě Evropy. Proti základním lidským právům v Evropě,“ řekl. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v neděli BBC řekla, že by uvítala, kdyby se do nových sil zapsali britské občany, a uvedla, že jde o boj za svobodu „nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu“. Vlády USA a Evropy v reakci na invazi na Ukrajinu eskalovaly své ekonomické sankce proti Moskvě. Západní vlády uvedly, že odříznou řadu ruských bank od sítě Swift , mezinárodního platebního systému, který usnadňuje přeshraniční transakce. USA, EU, Velká Británie a Kanada rovněž uvedly, že přijmou opatření, aby zabránily ruské centrální bance rozmístit své zahraniční rezervy na podporu ruské měny a ekonomiky.
Mezitím se množí mezinárodní pomoc na obranu Ukrajiny, od soukromých finančních darů po vládní přísliby poslat zbraně. Německo uvedlo, že dodá Ukrajině protitankové střely a střely Stinger, čímž zvrátilo dřívější odpor Berlína k posílání zbraní. Německo v neděli také oznámilo změnu své obranné a bezpečnostní politiky v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, od velkých investic do armády po vytvoření strategických energetických rezerv, což ukazuje, jak Putinova válka proti Ukrajině posílá šokové vlny. v celé Evropě. Zuřivý ukrajinský odpor zatím do značné míry zmařil ruskou invazi, kterou rozpoutal Putin s cílem svrhnout zvolenou ukrajinskou vládu a ukončit její spojení se Západem. Vojenští analytici však varují, že Rusko by se mohlo uchýlit k destruktivnější taktice zaměřené na ukrajinská města s nevybíravým ostřelováním, pokud bude postup jeho jednotek nadále odrážen.
V sobotu, před zákazem vycházení, byly největší fronty v Kyjevě v náborových střediscích pro síly územní obrany. Před jedním sportovním zařízením přestavěným pro tento účel čekaly stovky začínajících rekrutů ve frontě, která se vikla kolem budovy. „Nikdy jsem nečekal, že se jich objeví tolik. Celé město teď povstalo,“ řekl jeden z policistů na místě. „Trochu pozdě, ale lepší pozdě než nikdy.“ Členové teritoriální obrany, znepokojení ruskými infiltrátory a špiony, nedovolili fotografování a neuvedli svá jména. Dobrovolníci řekli, že nemají jinou možnost než bojovat nyní, když ruské síly byly na prahu Kyjeva. „Ruská raketa dnes ráno zasáhla budovu poblíž mého domova. To byla pro mě poslední kapka a teď je čas vzít zbraně. Všichni v tomto městě, kteří chtěli utéct, už utekli,“ řekl jeden z nových rekrutů, 35letý IT specialista.
Tisková tajemnice Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že rozhodnutí Putina uvést síly jaderného odstrašení do pohotovosti bylo v souladu s kroky ruského prezidenta od začátku napětí ohledně Ukrajiny. „To je skutečně vzor, který jsme viděli od prezidenta Putina v průběhu tohoto konfliktu, který vytváří hrozby, které neexistují, aby ospravedlnil další agresi,“ řekla v neděli na ABC. Zatímco USA uvedly, že nemají důvod zpochybňovat „platnost“ ruského tvrzení, nedokončily nezávislé posouzení toho, zda Rusko přesunulo rakety nebo jiné vybavení, aby uvedlo své síly jaderného odstrašení do vyšší pohotovosti, což je vysoká obrana. řekl v neděli úředník. USA se o ruském kroku dozvěděly z oznámení, uvedl úředník. USA uvedly, že budou pokračovat ve svých plánech vyslat na Ukrajinu smrtící obrannou pomoc, jako jsou protitankové zbraně Javelin, munice a další materiál, uvedl úředník. Zdá se, že je to poprvé, co Putin veřejně oznámil stav bojové připravenosti ruských jaderných sil. V dokumentu, který odvysílala ruská státní televize k prvnímu výročí ruské anexe Krymu od Ukrajiny v roce 2014, řekl, že zvažuje takový krok, pokud by byli Rusové žijící na poloostrově ohroženi.
Zdroj: Wall Street Journal
