Ruská armáda na začátku své invaze na Ukrajinu zaváhala, protože hrozí, že tuhý odpor promění naděje Moskvy na rychlé vítězství ve vleklou a nákladnou válku, říkají američtí představitelé a spojenečtí vojenští experti. Pokračující invaze Kremlu představuje pro ruskou armádu nejhrozivější výzvu od doby, kdy byla modernizována pod vedením generála Valerije Gerasimova, nejvyššího ruského vojenského důstojníka, který byl do své funkce jmenován v roce 2012. Ruská armáda však neobsadila žádná ukrajinská města. Některé z ukrajinského letectva a protivzdušné obrany jsou stále nedotčené.
Západní představitelé a analytici tvrdí, že ruská strategie byla založena na předpokladu, že počáteční příval raketových útoků a nápor na hlavní město Ukrajiny způsobí rychlý kolaps vlády prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskij však zůstává vzdorovitý, zatímco čelí dlouhým kurzům. Rusko má oproti ukrajinským silám mnoho vojenských výhod. Třetina ruské bojové síly poblíž Ukrajiny je stále mimo zemi, říká Pentagon, a ještě se musí dostat do boje. Příštích několik dní se může ukázat jako klíčové, když ruský prezident Vladimir Putin zvažuje, zda zaujmout agresivnější přístup, aby přinutil vládu Zelenského k poslušnosti, což by mohlo způsobit další civilní oběti.
„Během příštích 72 hodin očekávám na bojišti větší smrtelnost.“
Valerije Gerasimova, nejvyšší ruský vojenský důstojník
Ruská armáda má obrovské množství dělostřelectva, raket a letectva. Použití těchto zbraní by však jen dále znepřátelilo obyvatelstvo, které Moskva doufá vtáhnout do své sféry vlivu, a ztížilo Kremlu kontrolu nad 44milionovou zemí. Od začátku konfliktu Rusko vypálilo více než 320 raket. Jeho pozemní síly postoupily z Běloruska do vzdálenosti 30 kilometrů od centra Kyjeva. Ruské síly se také rychle přesunuly ze svých základen na Krymu a provedly vzácné obojživelné přistání z Azovského moře. Nyní Pentagon říká, že existují známky toho, že Rusko ve svém pokusu dobýt Černihiv, město 150 kilometrů severovýchodně od Kyjeva, využívá větší palebnou sílu, včetně raket.
Možná byste si chtěli přečíst
Mick Ryan, generálmajor australské armády ve výslužbě, který studoval pokročilou válku, říká, že dosavadní selhání Ruska při dosahování rozhodujících zisků a potenciální vyčerpání zásob přesné munice je „pravděpodobně donutí používat starší zbraně, které jsou méně přesné a smrtelnější. „Během příštích 72 hodin očekávám na bojišti větší smrtelnost,“ dodal. Západní analytici tvrdí, že existuje jen málo paralel mezi dosavadním přístupem Ruska na Ukrajině a tím, jak by se střetlo se silami NATO, kde by byla od počátku použita masová palebná síla a mohlo by být ohroženo i potenciální použití jaderných zbraní.
Ruská armáda se od svých válek značně zlepšila, aby si podmanila povstalce v Čečensku, které trvaly až do roku 2000, a o osm let později intervence v Gruzii, která uspěla v zabezpečení dvou odtržených regionů. Ruské operace byly od té doby omezené a někdy byly prováděny v oblastech, kde existoval rezervoár podpory. V roce 2014 Rusové v tichosti infiltrovali Krym se speciálními jednotkami, námořní pěchotou a zpravodajskými agenty a zajistili poloostrov žádnou střelou. Téhož roku Rusko zasáhlo v oblasti Donbasu na jihovýchodě Ukrajiny a seřadilo zástupné síly separatistů.
Ruská intervence v Sýrii v roce 2015 na podporu syrského prezidenta Bašára al-Asada ukázala jeho leteckou sílu a schopnost střel dlouhého doletu. Na rozdíl od invaze na Ukrajinu však operace Sýrie nezahrnovala nasazení velkého počtu ruských pozemních sil ani boj proti organizované armádě. „Tohle není ta malá, pečlivě vybraná syrská pracovní skupina, která byla plná podpory a udělala relativně málo chyb,“ řekla Dara Massicotová, expertka na ruskou armádu z Rand Corporation, s odkazem na ruský útok na Ukrajinu. „Síla této velikosti je příliš velká na to, aby skryla připravenost a personální problémy v ruské armádě.“
Ukrajinské síly mají také své problémy. Neochota Zelenského nařídit všeobecnou mobilizaci do konce minulého týdne zdržela povolání záložníků a následně přesun některých jednotek do obranných pozic, řekl Phillip Karber z politického centra Potomac Foundation. Dlouholetá politika USA upravující dodávky zbraní Ukrajině, aby neprovokovala Rusko, také ovlivnila vojenskou schopnost země. Protiletadlové systémy Stinger byly na Ukrajinu odeslány až v lednu, kdy Bidenova administrativa schválila žádost Lotyšska a Litvy o poskytnutí systémů vyrobených v USA ze svých arzenálů. USA se od té doby rozhodly vysílat protiletadlové střely ze svých vlastních zásob. Odborníci však říkají, že distribuce zbraní a výcvik ukrajinských sil v jejich používání nějakou dobu trvá. USA nevybavily Ukrajince protilodními střelami.
Ukrajinské síly však těžily z amerického, britského a dalšího spojeneckého výcviku, stejně jako z amerických zpravodajských služeb o ruských vojenských krocích. Ukrajinci jsou také zběhlí v přemisťování svých systémů země-vzduch a občas je vypínají, aby se na ně Rusové hůře zaměřovali, říkají západní analytici. V důsledku toho Rusko v zemi ještě nedosáhlo vzdušné převahy. Vysoký představitel americké obrany v neděli řekl, že Rusové byli frustrováni pomalým tempem jejich ofenzivy, ale pokusí se upravit svou strategii a taktiku tváří v tvář neúspěchům.
„Do určité míry si to udělali sami, pokud jde o jejich palivo, logistiku a údržbu,“ řekl úředník. „Očekávali bychom, že se z těchto problémů poučí, přizpůsobí se jim a pokusí se je překonat.“ James Hackett, Senior Fellow pro obranu a vojenskou analýzu na Mezinárodním institutu pro strategická studia, think-tank v Londýně, poznamenal, že Rusko si stále zachovává výhody, pokud jde o personál a vybavení, ačkoli pohyb může být nyní obtížnější než dříve, protože mosty byly zničeny a Ukrajinci měli čas na lepší přípravu obrany.
Průběh konfliktu podle analytiků nyní závisí na tom, zda Ukrajina dokáže udržet Kyjev a jaký druh partyzánské bitvy mohou Ukrajinci udržet v dlouhodobém horizontu. Jack Watling, expert na pozemní válčení z Royal United Services Institute, britského obranného think-tanku, říká, že jeho analýza před ruskou invazí byla taková, že ukrajinské konvenční síly vydrží 10 dní, než přejdou na nekonvenční válku odporu. Předchozí konflikty, řekl Watling, ukázaly, že „Rusové vždy utrpí více vojenských ztrát, než by měli“. Otázkou ale je, jakou podporu veřejnosti bude mít Putin doma, protože válka se protahuje a ruští vojáci umírají. Moskevská naděje, řekl, spočívala v tom, že se této vyhlídce vyhne plánováním demonstrace „šoku a úžasu“, která zahrnovala rychlý postup a zmocnění se několika klíčových cílů v naději, že se Zelenského vláda rychle vzdá nebo uteče. „To se nepodařilo,“ řekl.
Zdroj: Wall Street Journal
