Diplomatické snahy o ukončení ruské války na Ukrajině se v pondělí obnovily poté, co víkendový raketový útok Moskvy u polských hranic přiblížil boje k západní Evropě a upozornil na riziko širšího konfliktu. Ruští a ukrajinští vyjednavači se setkali prostřednictvím videokonference. Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan se měl také setkat se svým čínským protějškem v Římě poté, co varoval Peking, aby odolal tomu, co Washington označil za ruské výzvy k čínské pomoci ve válce.
Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, označil jednání v pondělí ráno za „tvrdé diskuse“. „Ačkoli si Rusko uvědomuje nesmyslnost svých agresivních akcí, stále má iluzi, že 19 dní násilí proti mírumilovným ukrajinským městům je správná strategie,“ řekl. Ukrajinští vyjednavači se zaměří na dosažení příměří, okamžité stažení ruských jednotek a bezpečnostní záruky pro zemi, řekl pan Podoljak. Téměř tři týdny po válce se Rusko zmocnilo území na jihu Ukrajiny, ale kolem hlavního města Kyjeva a jinde se s ním bojovalo. Její síly se stále častěji uchylují k bombardování obytných oblastí a civilní infrastruktury ve snaze oslabit ukrajinský odpor.
„Je to naše starost a sdělili jsme Pekingu, že nebudeme stát stranou a nedovolíme žádné zemi, aby kompenzovala Rusku jeho ztráty z ekonomických sankcí.“
Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost USA
V pondělí zemřeli dva lidé a 12 bylo zraněno poté, co vypukl požár v devítipatrové budově v okrese Obolon v Kyjevě, uvedla ukrajinská armáda. Ukrajinská státní pohotovostní služba uvedla, že budovu zasáhlo nepřátelské ostřelování. Američtí představitelé v neděli uvedli, že Rusko požádalo Čínu o vojenské vybavení a další pomoc pro své válečné úsilí. Kromě varování Pekingu před vojenskou pomocí Washington řekl, že bude jednat, pokud se Čína pokusí pomoci Rusku obejít americké sankce. „Je to naše starost a sdělili jsme Pekingu, že nebudeme stát stranou a nedovolíme žádné zemi, aby kompenzovala Rusku jeho ztráty z ekonomických sankcí,“ řekl Sullivan v neděli CNN.
Možná byste si chtěli přečíst
Čína uvedla, že chápe bezpečnostní obavy, které Rusko uplatnilo, aby ospravedlnilo svou invazi. Minulý měsíc se také zdržela hlasování OSN odsuzujícího ruskou agresi. Peking se ale od konfliktu distancoval i jinak a opakovaně vyzýval k ukončení bojů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Rusko nepožádalo Čínu o pomoc na Ukrajině a dodal, že ruská speciální vojenská operace, jak válku nazývá, „probíhá podle plánu a bude dokončena včas a v plném rozsahu“. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien v pondělí odmítl zprávy o ruské žádosti jako „dezinformační“ a „zlomyslné“.
„Nejvyšší prioritou nyní je, že všechny strany by se měly zdrženlivě deeskalovat a zchladit situaci, místo aby přiživovaly napětí,“ řekl pan Zhao na pravidelném briefingu v Pekingu. Později v pondělí se měl německý kancléř Olaf Scholz v Ankaře setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Pan Erdogan udržuje přátelské vztahy s Ukrajinou i Ruskem, odmítá se připojit k západním sankcím proti Moskvě a ponechává turecké nebe otevřené ruskému leteckému provozu. Zároveň povolil prodej zbraní na Ukrajinu.
Němečtí představitelé uvedli, že pan Scholz prozkoumá možné kompromisy mezi dvěma válčícími stranami, které by mohly vést k dohodě o příměří. Ministři zahraničí Ukrajiny a Ruska se minulý týden sešli v Turecku, které je členem Severoatlantické aliance, v prvním kole jednání na vysoké úrovni, které nepřineslo žádné výsledky. Zatímco různé frontové linie na Ukrajině zůstaly o víkendu z velké části statické, ruský nálet zasáhl v neděli ukrajinské vojenské výcvikové středisko poblíž polských hranic a den poté, co Moskva varovala Západ, že zváží dodávky zbraní, zabilo v zařízení 35 lidí. na Ukrajinu jako legitimní cíle.
Útok jen 10 mil od Polska znamenal eskalaci ofenzivy Moskvy. Velká část vojenské pomoci ze Západu – jeden z největších přesunů zbraní v historii – prochází Polskem na západní Ukrajinu, což je část tenké linie, kterou USA a jejich spojenci v NATO procházejí mezi vojenskou pomocí Ukrajině a vyhýbají se poskytování vojáků nebo prosazení bezletové zóny, k níž Ukrajina vyzvala. Útok zvyšuje riziko, že se válka přelije na území NATO, což USA varovaly, že bude považováno za útok na alianci. Jakýkoli úder na Polsko by přinesl „plnou sílu aliance NATO v reakci na něj,“ řekl pan Sullivan v nedělním rozhovoru pro CBS News „Face the Nation“.
Výzbroj dodávaná Ukrajině USA a jejich evropskými spojenci – zejména protitankové a protiletadlové zbraně – hrála důležitou roli při kontrole postupu ruských pozemních jednotek, které utrpěly těžké ztráty na severu, když se pokoušely obklíčit Kyjev. Útoky na západní Ukrajině přicházejí v době, kdy se ruské ofenzivy v okolí Kyjeva a východoukrajinského města Charkov zdají být uvázlé, zatímco moskevské jednotky přecházejí z dálky k zaměřování civilní infrastruktury a obytných oblastí.
Na jihu Rusko udělalo rychlejší pokrok, k čemuž mu pomohla jeho předchozí vojenská přítomnost na Krymském poloostrově, které anektovalo v roce 2014, a příznivější terén. Ruští vládní představitelé v pondělí uvedli, že Krym a ukrajinský region Donbas ovládaný proruskými separatisty byly spojeny pozemním koridorem, který, pokud by to byla pravda, nabídl Moskvě širší kontrolu nad větším pásmem pevninské Ukrajiny. Rusové rozbili město Mariupol mezi dvěma regiony a zablokovali jeho obránce do těsnější zóny bojů.
Ruská státní tisková agentura RIA Novosti citovala Georgije Muradova, stálého představitele Ruska na Krymu a místopředsedy krymské vlády, že „Krym a Donbas jsou nyní spojeny pozemním koridorem přes území Ukrajiny“ a „dálnicí z Krymu“. do Mariupolu byl pod kontrolou.“ V Kyjevě vláda popřela, že by Rusové takový koridor zajistili. „Ve skutečnosti jsou ruské jednotky daleko od vytvoření koridoru,“ řekl Oleksij Arestovyč, poradce ukrajinského prezidenta. „Aby takový ‚koridor‘ fungoval, je nutné, aby Mariupol padl.“ Řekl, že Rusové by také potřebovali pokořit civilní odpor v oblastech nominálně dobytých ruskými jednotkami. „Zatím nic takového vidět nebylo.“
Zdroj: Wall Street Journal
