Ukrajinský farmář Igor Borisov uvízl ve skladu za ruskými bojovými liniemi 2000 metrických tun kukuřice z podzimní sklizně. Stejně jako ostatní farmáři po celé Ukrajině je i jeho letošní úroda ohrožena. Globální obavy, že ruská invaze omezí sklizeň Ukrajiny v roce 2022, se naplnily. Nedostatek úrody se rozšíří do mnoha zemí, které jsou závislé na Ukrajině, pokud jde o pšenici, kukuřici a kuchyňský olej.
Vzhledem k tomu, že pšenice je již v půdě a na pěstování kukuřice zbývá jen několik týdnů, nemohou zemědělci na Ukrajině získat potřebná hnojiva a chemikálie. Mají málo paliva pro traktory a další zemědělské stroje. Dělníci odcházejí, aby se zapojili do boje nebo opouštěli zemi, takže farmy zůstávají bez rukou. Pan Borisov řekl, že on a další farmáři musí začít pěstovat kukuřici, slunečnici a ječmen v dubnu a květnu. To je nyní na pochybách a dopad na dodávky potravin a ceny pocítí celosvětově.
„Doufáme, že zasadíme a chceme zasadit, ale situace je naprosto nepředvídatelná,“ řekl pan Borisov. „Nemůžete stavět prognózu na Vladimiru Putinovi.“ Ukrajinské půdy bohaté na živiny dávají podle amerického ministerstva zemědělství 10 % celosvětového vývozu pšenice, 14 % vývozu kukuřice a asi polovinu světového slunečnicového oleje. Za pouhé tři týdny válka narušila ukrajinské zemědělství, vyvolala vyšší ceny a také hrozbu globálního nedostatku. Velká část vývozu směřuje do rozvojových ekonomik, které se již potýkají s inflací nákladů na potraviny.
Možná byste si chtěli přečíst
Farma pana Borisova se nachází blízko hranic s Ruskem, v oblasti, která byla obsazena první den bojů. Když Rusové napadli, byl pryč. Jeho rodiče, kteří bydlí blízko jeho farmy, mu zavolali, že kolem polí projíždějí stovky tanků. Ruská námořní blokáda a boje v okolí ukrajinských přístavů téměř zastavily námořní dopravu a ponechaly omezené možnosti přepravy zboží. Ceny pšenice dosáhly rekordních úrovní v důsledku dopadu na ukrajinské a ruské zásilky.
Stejně jako vojenské úsilí Ukrajiny se shromažďuje i zemědělský sektor země. Vývoz je přesměrován a Ukrajina žádá o dodávky USA, Polsko, Francii a další, řekl Taras Vysockij, ukrajinský náměstek ministra pro agrární politiku a potraviny. V nejlepším případě se podle něj zemědělský export země letos sníží o pětinu ve srovnání s rokem 2021, ale pravděpodobnější je mnohem větší pokles.
Pokud by ruské síly okamžitě odešly, řekl Dmitrij Skorniakov, jeho čtyři farmy by stále měly potíže s obnovením práce. Traktory, chemické postřikovače a obilné silo byly zničeny na jedné farmě poblíž obleženého města Mariupol, řekl. Někteří z jeho pracovníků odešli, aby se připojili k obraně země. Dále podél pobřeží Černého moře je chřestová farma Larissy Bodenové, největší na Ukrajině, na území, které je nyní v držení Ruska. Sousední farmy v jednom z nejdůležitějších pěstitelských regionů Ukrajiny mají pole rozžvýkané tanky a dělostřeleckou palbou, řekla.
Paní Boden plánovala převzít dodávku 340 000 korun chřestu z Nizozemska na výsadbu dalších plodin do dubna. Složila zálohu ve výši 78 000 EUR, asi 85 500 USD. Po invazi objednávku zrušila a požádala dodavatele, aby je zkusil prodat jinam. Stejně jako pan Skorniakov se obává, že nebude mít dostatek pracovníků. „Nemáme lidi,“ řekla paní Bodenová, „máme tanky.“ Ukrajinská vláda, jejíž vlajka údajně zobrazuje modrou oblohu nad žlutým polem, zbavila farmáře z velké části povinné vojenské služby. Mnozí se stejně přidávají.
Dokonce i na farmě pana Skorniakova poblíž poměrně klidné hranice s Polskem jsou jeho zbývající farmářské ruce schopny udělat méně než 60 % práce, řekl. Hnojiva a chemikálie nebyly dodány, řekl pan Skorniakov. Palivo, které běžně nakupuje z Ruska a Běloruska, je nedosažitelné. „Je to katastrofa,“ řekl. Ukrajina je čtvrtým a pátým největším světovým vývozcem kukuřice a pšenice podle USDA a 85 % jejího vývozu plodin putuje po moři, řekl pan Vysockij, ministr vlády. S uzavřenými přístavy se země snaží přesunout část vývozu přes své západní hranice. Přibližně 25 % až 30 % nyní míří do Rumunska, Polska a Slovenska vlakem a dále do dalších přístavů, řekl pan Vysockij.
Je to nedokonalé řešení. Ukrajinské železnice nepojmou tak velké množství plodin, jak to dokážou přístavy, a obilí se musí na hranicích převážet do jiných vagonů, protože ukrajinské železnice ze sovětské éry používají jiný rozchod než ty v Evropské unii. Objížďky lodní dopravy zvýší náklady na úrodu o 10 až 15 %, řekl Vysockij. Válka na Ukrajině nafukuje globální ceny potravin, které jsou již na desetiletém maximu, především kvůli přetrvávajícím problémům s dodavatelským řetězcem pandemie. Futures na pšenici vzrostly letos o 42 %; cena kukuřice vzrostla o 27 %.
Rusko, které je rovněž významným vývozcem obilí, se zhoršuje vyhlídkami na dodávky potravin a snaží se dostat svou úrodu z Černého moře. Společnost JPMorgan Chase & Co. odhadla pokles ruských dodávek obilí o 60 % ve druhém březnovém týdnu ve srovnání s typickým objemem pro toto období v minulých letech. Obilí se používá jako krmivo pro zvířata a přerušení dodávek již zasáhlo masný průmysl. „Zaznamenáváme masivní nárůsty cen mléka a masa, a to není krátkodobé,“ řekl Chris Elliott, profesor a expert na mezinárodní potravinové řetězce z Queens University v Belfastu.
Za poslední dvě desetiletí se světový obchod s pšenicí téměř zdvojnásobil, z velké části kvůli zvýšenému exportu z Ukrajiny a Ruska, podle Agricultural Market Information System, globální iniciativy skupiny 20 v oblasti potravinové politiky. Ještě před 15 lety činil vývoz obilí z Ukrajiny podle vládních statistik méně než 7 % celkového objemu země v roce 2020. Odhaduje se, že 25 zemí získává podle AMIS alespoň polovinu svých dodávek z těchto dvou zemí. „Je zjevně znepokojující, že některé země tak silně spoléhají na dodávky pšenice na Rusko nebo Ukrajinu,“ řekl Denis Drechsler, projektový manažer skupiny. Dnes více než 41 milionů hektarů zemědělské půdy pokrývá 70 % území Ukrajiny. Zemědělství je největší součástí ukrajinské ekonomiky a ve třetím čtvrtletí loňského roku se na hrubém domácím produktu podílelo 14 %.
Nebylo tomu tak vždy. Když Kees Huizinga před 20 lety přijel na Ukrajinu přímo z nizozemské zemědělské školy, viděl potenciál v mnoha opuštěných polích v zemi. Pan Huizinga pěstuje pšenici, ječmen a cukrovou řepu a chová dobytek ve střední Ukrajině. Před třemi týdny zaplatil za litr plynu ekvivalent 80 centů. Nyní je to 1,65 dolaru, řekl: „Pokud se na to vůbec dostanete.“ Pan Huizinga řekl, že potřebuje zasadit kukuřici do tří týdnů. Jeho farma má dostatek paliva pro možná tři čtvrtiny běžné úrody. Nedostatek chemikálií a hnojiv také sníží výnosy plodin, řekl.
Podle online vládního průzkumu mezi 1 700 farmáři, kteří představují 15 % ukrajinské orné půdy, farmáři uvedli, že mají v průměru pouze 20 % paliva, které potřebovali. Kolem páté hodiny ranní 24. února, prvního dne ruské invaze, pan Huizinga řekl, že slyšel něco, co znělo jako proudová stíhačka letící vysoko nad jeho farmou. Pak ucítil, jak se okna a dveře otřásly. Ruská střela zasáhla skládku munice. „To, co je zde pro farmáře katastrofou, se brzy stane katastrofou jinde ve světě,“ řekl pan Huizinga, „když nebudou moci získat naše jídlo.“
Zdroj: Wall Street Journal
