Míra inflace v eurozóně v březnu vyskočila na další rekordní maximum, když ruská invaze na Ukrajinu vytlačila ceny energií a potravin výše, což zvýšilo tlak na Evropskou centrální banku, aby zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu. Rusko představuje přibližně 40 % dovozu zemního plynu do Evropské unie, klíčového zdroje energie pro blok. Dodává také přibližně čtvrtinu dovozu ropy bloku. Zatímco dodávky ropy a plynu nadále proudí z Ruska do Evropy, tržní ceny vzrostly, což odráží obavy o budoucí dostupnost.
Statistický úřad Evropské unie v pátek uvedl, že spotřebitelské ceny byly v březnu o 7,5 % vyšší než o rok dříve, což je skok z 5,9% míry inflace zaznamenané v únoru. Byl to pátý měsíc za sebou, kdy míra inflace dosáhla nového maxima v řadě dat, která sahá až do začátku roku 1997, dva roky před zavedením eura. Národní údaje naznačují, že současná míra inflace by mohla být ještě vyšší. Německá míra inflace za březen byla nejvyšší od roku 1981, zatímco španělská byla nejvyšší od května 1985.
„Inflace je stále silnější, než jsme očekávali a všichni ostatní prognostici očekávali.“
Jack Allen-Reynolds, ekonom z Capital Economics
„Inflace je stále silnější, než jsme očekávali a všichni ostatní prognostici očekávali,“ řekl Jack Allen-Reynolds, ekonom z Capital Economics. „To znamená, že to bude mít ještě větší zásah do příjmů domácností a možná i větší zásah do spotřeby.“ Velká část zrychlení inflace byla způsobena cenami energií, které byly o 44,7 % vyšší než o rok dříve, přičemž v únoru byly vyšší o 32 %. Růst cen potravin rovněž zrychlil na 5 % v březnu ze 4,2 % v únoru. Rusko a Ukrajina jsou velkými vývozci pšenice a potíže s přepravou tohoto obilí přes Černé moře a jinými cestami, stejně jako možnost, že Ukrajina nebude moci sázet na sklizeň v příštím roce, posunuly globální ceny výše.
Možná byste si chtěli přečíst
USA ještě nezveřejnily údaje za březen, ale v únoru vzrostla roční míra inflace na 7,9 %, což je nejvyšší hodnota od ledna 1982. Zatímco spotřebitelské ceny v USA rostou stejně rychle jako v eurozóně, platy také rostou, pracovníci eurozóny čelí větší ztrátě skutečné kupní síly. Politici ECB koncem loňského roku počítali s poklesem cen energií – protože poptávka po zimních topných palivech ke konci března polevila – aby pomohl zvrátit růst inflace a vrátit ji zpět ke svému 2 % cíli do konce roku. tento rok.
Ruská válka na Ukrajině tyto naděje zhatila. Ekonomové ECB nyní očekávají, že míra inflace bude v letošním roce v průměru 5,1 %, když svou prognózu zvýšili z prosincových 3,1 %. Ekonomové uvedli, že nárůst o 7,1 % je možný, pokud budou ceny energií vyšší, než předpokládali. Invaze také znamená, že ekonomický růst by měl být slabší, než ECB na začátku roku očekávala, především proto, že vysoké účty za energie a potraviny sníží částky, které mohou domácnosti utratit za jiné zboží a služby.
Vzhledem k tomu, že inflace bude dále zrychlovat, investoři a obchodníci stále více očekávají, že ECB letos zvýší svou klíčovou úrokovou sazbu. Centrální banka minulý měsíc oznámila snížení svých nákupů dluhopisů, což by mohlo znamenat konec programu během tří měsíců do září. Tehdy uvedla, že zvýšení její klíčové sazby by mohlo následovat „nějakou dobu“ po ukončení nákupů dluhopisů. Nedávné poklesy cen státních dluhopisů naznačují, že investoři nyní očekávají dva nebo více zvýšení sazeb v letošním roce, každé o čtvrt procentního bodu, následované až třemi v roce 2023.
Největší obavy ECB spočívá v tom, že vyšší ceny energií donutí pracovníky, aby požadovali větší zvýšení mezd, než jaké dostávali v poslední době, a že podniky, které již nyní čelí vyšším nákladům na energii, zvýší své ceny, aby si uchovaly své zisky, což spustí další kolo mzdových požadavků. Tyto obavy jsou částečně živeny trhem práce, který před ruskou invazí sílil. Čísla zveřejněná Eurostatem ve čtvrtek ukázala, že míra nezaměstnanosti v eurozóně klesla na rekordní minimum 6,8 %, protože práci našlo 181 000 pracovníků.
Pokles byl za posledních 12 měsíců obzvláště rychlý mezi mladšími pracovníky, přičemž míra nezaměstnanosti lidí ve věku 25 let nebo mladších v únoru klesla na 14 % z 18,6 % o rok dříve. Tento pokles byl více než třikrát větší než u populace v produktivním věku jako celku. Navzdory trvalému poklesu míry nezaměstnanosti za poslední rok se zaměstnancům zatím větší platy nezvyšují. Vlastní opatření ECB ohledně mzdových dohod vyjednaných odborovými svazy a podobnými skupinami zaznamenala v roce 2021 mírný nárůst o 1,5 %, což je nejmenší nárůst od roku 2017.
Představitelé ECB zdůraznili, že by také mohli reagovat na dopad války na ekonomiku poskytnutím většího stimulu, spíše než jeho stažením. „Měli bychom být také plně připraveni náležitě revidovat nastavení naší měnové politiky, pokud by cenový šok a rusko-ukrajinská válka měly za následek výrazné zhoršení makroekonomických vyhlídek a tím oslabily střednědobý výhled inflace,“ řekl hlavní ekonom ECB Philip Philip. Lane řekl ve čtvrtečním projevu.
Zdroj: Wall Street Journal
